Články / O čem se mluví

V továrně České gumárenské společnosti ve Velkém Poříčí vznikají nejrůznější pryžové výrobky především pro automobilový průmysl, ale také veloduše. Těch tu ročně vyrobí 8,5 milionu kusů, což jsou asi 3 procenta celkové světové výroby! Zajímavé je, že tento podnik je jediným v Evropě, zbytek veloduší pochází zpravidla z Asie.

Mitas ve Velkém Poříčí vyrábí 350 různých modelů duší, které osazují 40 různými ventilky. Duše se vyrábí ze směsi, která se připravuje v domovském podniku Mitasu v Náchodě, ale od směsi pro pláště se značně odlišuje. Především musí být pružná, což zajišťuje tzv. butylový kaučuk, a zároveň vykazovat minimální plynopropustnost, což se přísně testuje.

Směs přichází do továrny v podobě pásů, které jdou do stroje připomínajícího obří mlýnek na maso. Pod vysokým tlakem je směs protlačena jemným filtrem, který má na centimetru čtverečním 300 otvorů (!), aby se zbavila i těch nejmenších nečistot.

Čistá směs potom putuje do dalšího stroje, kde je směs pod obrovským tlakem 250 atmosfér hnána do trysky, ze které už vychází duše. Současně je na gumu stříkán i mastek, prášek který zamezuje slepování směsi a zároveň zajistí kluzkost. Také ji tu přezdívají klouzek.

Nekonečná hadice, která vylézá ze stroje je následně krácena na požadovanou délku, nožem je vyseknut otvor pro ventilek, který se na otvor nalepí. Následuje zhruba osmihodinový odpočinek k ustálení a vychladnutí směsi a poté spojení konců duše. Chybí už jen vulkanizace, což je tepelný proces nutný k tomu, aby duše dosáhla požadovaných vlastností.

Tím je výrobní proces u konce. Téměř. Na každou duši si ještě sáhne pár lidí. Je nutné zkompletovat ventilek, duši hmatem po celé délce zkontrolovat, sbalit a některé potom i vložit do krabičky, aby mohly putovat ke svým majitelům.

Celý článek s bohatou fotogalerií si můžete přečíst zde: Tam, kde veloduše dostávájí duši.