Rady / Ostatní

Vybíráme-li plášť, zohledňuje většina z nás při jeho koupi hned několik faktorů, především pak vzorek a cenu. Pro někoho je rozhodující i barevné provedení, aby mu plášť ladil ke kolu. Odlišností mezi jednotlivými typy plášťů a jejich variantami a technologiemi je ale velmi mnoho.

Pod pojmem „plášť na kolo“ si většina cyklistů představí jakoukoliv pneumatiku na ráfek jízdního kola. Tak jednoduché to ale není. Skutečné pláště se na ráfek montují společně s duší. Aby to ale nebylo tak jednoduché, běžnou praxí jsou dnes již i bezdušové pláště, které vyžadují montáž na speciální ráfek. Z motorismu do cyklistiky přešly také těsnící směsi, které umožňují na obyčejný ráfek nasadit obyčejný plášť a využitím speciální pásky na ráfek a těsniva – tedy opět bez duše. Bezdušové pláště a systémy jsou častější na horských kolech.

Krom toho jsou v prodeji ještě galusky, které se lepí na ráfek, a pak jakýsi přechod mezi plášti a galuskami, který je označován jako plášťovka nebo tubular clincher. Plášťovka má vlastnosti galusky, ale na ráfek se nelepí, drží na něm díky speciální drážce mechanicky. Galusky i plášťovky jsou ale spíše zbožím pro silniční cyklistiku či cyklokros, byť se galusky začínají prosazovat i mezi horskými koly.

To by na vysvětlení základních rozdílů v obutí jízdních kol stačilo a nyní se již budeme zabývat pouze tím, co je potřeba při výběru skutečných plášťů.

TPI, PSI a další tajuplné zkratky

Každý plášť se skládá z určitých komponent a vrstev. Základem je kostra vyrobená většinou z textilie, na kterou výrobci „lepí“ další vrstvy, třeba proti defektu nebo bočnímu proražení. Běhoun na povrchu pláště je vnější vrstva udržující přímý kontakt s terénem, jež je opatřena dezénem. K upevnění pláště na ráfek slouží takzvané patky, které bývají buď z kovového drátu a nebo z kevlaru. Rozdíl oběma typy patek poznáte tak, že kevlarový plášť je možné složit, zatímco plášť s drátěnou patkou drží kulatý tvar i mimo ráfek.

Abychom neměli výběr plášťů jednoduchý, jsou od výrobců opatřovány tajemnými zkratkami, o nichž málokdo ze zákazníků cyklistických prodejen ví, co vlastně znamenají.

TPI
Kostra pláště, na kterou je pak vrtvena gumová směs, je tkaninou o různé tloušťce a s různým množstvím vláken na čtvereční palec. Hustota vláken v kostře se označuje zkratkou TPI (threads per inch). Čím je vyšší číslo označující TPI, tím pružnější a flexibilnější bude stěna pláště, protože jsou použita vlákna menšího průřezu, mezi nimiž je méně prostoru vyplněného gumou. Jinými slovy je kostra s vyšší hodnotou TPI lehčí a s menší tloušťkou a přitom disponuje velice slušnou pevností a odolností. Ve srovnání s nižším údajem TPI je tak jízda pohodlnější.

PSI
Jednotka PSI (pound-force per square inch, libra síly na čtverečný palec) je jednotkou tlaku v anglosaských mírách. Vyjadřuje tedy na jaký tlak výrobce doporučuje plášť foukat. Pro převod platí, že jedna fyzikální atmosféra odpovídá 14,7 PSI. Je-li tedy hodnota pro huštění pláště daná výrobcem například 40-60 PSI, měli byste si na manometru pohlídat hodnoty 2,7 až 4 atm (2,7 – 4 bar).

TEX
Jedním z údajů, který popisuje vlastnosti kostry pláště, je síla použitých nití - TEX. Toto číslo vyjadřuje hmotnost jedné nitě v gramech na tisíc metrů její délky. Jde o parametr důležitý pro výrobce a technology nebo pro ty, kdo se v oboru orientují, neboť čím nižší hmotnost nití, tím jsou náročnější výrobní postupy. Platí, že lehčí nitě se používají u lehčích plášťů. Běžný cyklista se touto hodnotou ale příliš trápit nemusí.

Tajemná čísla

Určitě jste si již všimli, že každý plášť má na bocích množství číselných údajů. Co označují?

Zásadní pro volbu pláště je, zda máte kolo horské, krosové nebo silniční. Důvodem jsou nejen různé požadavky na jízdní vlastnosti a vzorek dezénu, ale především rozdílné průměry vlastních kol (ráfků). Ráfky pro silniční a krosová kola mají průměr 28 palců, horská kola většinou 26 palců (novým trendem je 29“).

Šířka pláště bývá označována někdy v milimetrech, jindy v palcích. U silničních plášťů bývá šířka většinou 19 až 25 milimetrů, u trekingových a krosových kol 25 až 35 milimetrů a u horských kol se šíře udává v palcích (obvykle 1,9 až 2,7“).

V systému značení rozměrů plášťů není úplně jasno. Můžete se setkat se značením v palcích (většinou pro pláště horských kol, například 26x2,2) nebo u krosových kol například 700x23 (700 mm vnější průměr pláště, šíře 23 milimetrů). Do třetice zadává označení na plášti i evropská norma, a to v pořadí šíře pláště v milimetrech a následně vnitřní průměr pláště. Označení 42-622 pro krosový plášť tedy znamená, že jeho šíře je 42 mm.

Příklady z cyklistické matematiky

700x23 (23-622) - silniční plášť s šířkou 23 milimetrů a s vnějším průměrem 700 mm (28 palců) respektive vnitřním průměrem 622 mm dle evropské normy

700x35 (35-622) – plášť pro krosová kola šíře 23 milimetrů na průměr ráfku 700 mm (28 palců) respektive vnitřním průměrem 622 mm dle evropské normy

26x1,75 (47-559) – plášť pro horská kola šíře 1,75 palce (47 milimetrů). Průměr 26 palce (559 milimetrů)

Na závěr doplňme, že podobná čísla najdete i na krabičkách cyklistických duší. Jejich rozměr šíře je udán vždy v určitém rozmezí. Například duše 700x28/32 je určena pro krosová kola s plášti šířky 28 až 32 milimetrů.