Rady / Údržba kola

Někteří z vás možná z neznalosti foukají pláště radši na větší tlaky, aniž by tušila, že se tím připravuje o jízdní vlastnosti pláště. Zvlášť pro horská kola, na nichž se jezdí v terénu, je to ryzí nesmysl, protože pak plášť ztrácí kontakt s povrchem, nemáte prakticky žádný jízdní komfort a navíc tím klesá i ovladatelnost kola.

Údaj o maximální tlaku na boku pláště neznamená, že v momentě dosažení uvedené hodnoty plášt exploduje. Pokud by něco nevydrželo, pak mnohdy spíše ráfek a v případě ráfku se jeho vlastnosti liší výrobce od výrobce. Naopak výrobci plášťů nemohou tušit, na jaký ráfek budete jejich pneumatiku obouvat, proto uvádějí určité hodnoty, aby byli především po právní stránce z obliga.

Uživatelé silničních kol mohou hustit pláště i na 8-10 atmosfér, pro krosová/trekkingová kola většinou cyklisté hustí 4-6 atmosfér (podle převažujícího povrchu a terénu) a pro horská kola se hodnoty pohybují okolo 2-3 atmosfér (opět dle převažujícího povrchu a hmotnosti jezdce - viz níže).

Pro horská kola však nemá význam o maximálním tlaku prakticky vůbec mluvit, neboť na takový tlak nemá pro jízdu v terénu smysl plášť hustit. Spíše je otázkou kam až může terénní jezdec zajít v jeho podhuštění. Když totiž bude tlak v plášti příliš malý, může se plášť vyzouvat z ráfku třeba při zatáčení a nebo být náchylný k procvaknutí duše. Proto se bikeři, kteří chtějí těžit z vlastností podhuštěného pláště, chrání před defekty použitím různých těsnících směsí, kterým se pár větami pověnujeme níže v textu.

Co zohlednit při huštění plášťů?

1. Hmotnost jezdce: jak se bude plášť chovat při stejném tlaku záleží na hmotnosti jezdce. Například cyklista o tělesné hmotnosti 66 kg může při tlaku 35 PSI v plášti o rozměrech 26x2,25“ postrádat trakci a vnímat plášť jako příliš tvrdý. Naopak 113 kg těžký jezdec může mít plášť příliš měkký.
2. Rozměr pláště: 35 PSI v plášti 700x25mm a 26x2,25“ přinese zásadní rozdíl. Zatímco v užším plášti bude akorát, v širším plášti znemožní plášti absorbovat nerovnosti.
3. Terén: pokud jezdíte hlavně po širokých šotolinových cestách a rychlých trailech, můžete si dovolit nahustit plášť více než pokud se vyžíváte v kamenitých pasážích a těžkých sjezdech.
4. Styl jízdy: máte rádi stálý kontakt obou kol s terénem nebo si rádi i skočíte? Čím agresivnější jízdu vyznáváte, tím větší tlak v pláštích budete potřebovat. Pokud ale umíte trefit nejčistší stopu ve sjezdu a vyznáváte čistou jízdu, můžete podhustit.
5. Šířka ráfku: širší ráfek podrží plášť lépe než úzký, proto plášť usazený v širším ráfku můžeme podhustit bez obav.
6. Konstrukce pláště: vyšší TPI (hustota vláken v kostře pláště) znamená pružnější a flexibilnější stěnu pláště, protože jsou použita vlákna menšího průřezu, mezi nimiž je méně prostoru vyplněného gumou. Jinými slovy je kostra s vyšší hodnotou TPI lehčí a s menší tloušťkou a přitom disponuje velice slušnou pevností a odolností. Ve srovnání s nižším údajem TPI je tak jízda pohodlnější. Z hlediska huštění také zjistíte, že plášť s vyšším TPI můžete hustit více při zachování stejných jízdních vlastností. Zároveň jsou na trhu bezdušové pláště tubeless/UST, které jsou konstruovány pro nižší tlaky.

Dotkli jsme se bezdušové technologie, která s sebou nese jisté výhody, tedy možnost huštění na nižší tlaky, lepší trakci, vynikající jízdní vlastnosti, vyšší komfort jízdy a v neposlední řadě díky absenci duše také menší riziko defektu. Při použití UST technologie (Mavic) můžete mít problém plášť obout, což ale chce jen cvik. Druhou možností je využít tubeless kity, tedy sety s nimiž můžete v bezdušová kola změnit použitím speciální pásky, ventilku a těsnícího roztoku o běžné ráfky. Tekutina v plášti nejen utěsní spojení mezi ním a ráfkem, ale je také ochranou před "pomalými" defekty a bleskově zalepí díry až do 3 mm.

O tom jak vybrat pláště a co znamenají tajuplné zkratky a čísla na nich jsme psali v článku zde.

Foto: archiv redakce