Články

Jízdní kola byla součástí výzbroje od dob 1. světové války, cyklistické jednotky měli Američané, Japonci, Britové, Italové, Němci, Dánové i další státy. Není divu – kola byla odjakživa levným dopravním prostředkem, často byla skládací, nepotřebovala k pohonu žádné palivo a byla relativně tichá. Proto byli vojenští cyklisté využíváni především k průzkumné činnosti, ale došlo na ně i v boji, neboť cyklistické jednotky byly při přesunech více pohyblivé a méně závislé na týlu.

Své místo měli cyklisté i u prvorepublikové československé armády. Někdy byly takové jednotky řazeny do pěšího vojska, jindy pod jezdectvo a existovaly dokonce cyklistické roty ženijního vojska. Při reorganizaci armády byly cyklistické jednotky soustředěny do cyklistických praporů, kterých bylo pět (Jaroměř, Olomouc, Levice, Sabinov a Brno) a vojáci cyklistických jednotek nosili červené výložky s odznakem kola s řidítky. Před vypuknutím druhé světové války měla československá armáda více než 12 tisíc jízdních kol, která byla vyrobena většinou v závodech České zbrojovky v Praze, Československé zbrojovky v Brně a nebo firmou Stadion v Rakovníku.

Pokud vás historie vojenství a jízdních kol zajímá hlouběji, neměla by vám ujít kniha Iva Hrubíška s výstižným názvem Kola, armády, války. Ten si dal velkou práci s dohledáním historie vojenského využití jízdních kol a zmapoval jej od prvních vlaštovek až po současnost. Dozvíte se, že první kola se objevila už v druhé půlce 19. století a že na obou stranách fronty 1. světové války stálo údajně nejméně čtvrt milionu bicyklů. Překvapí vás, v jak velké míře byla jízdní kola využívána v obou světových válkách. Přečtete si hodně i o úloze jízdních kol v československé armádě, ale zároveň je kniha psána čtivě, takže není dílkem jen pro pár historických badatelů.

Ačkoliv postupem času byla jízdní kola nahrazena motocykly, třeba ve švýcarské armádě mají jízdní kola své místo dodnes. Cyklisté tu patří k elitním složkám armády, jejich kola mají garantovanou nosnost až 250 kilogramů a vojáci na nich mohou díky nosičům přepravovat kompletní arzenál pěchotních zbraní. Země helvétského kříže, kde cyklisté vždy patřily k pevné součásti armády, si nedávno u šumperské firmy BPS Bicycle Industrial objednala téměř 3000 jízdních kol pro své vojáky. I to svědčí o tom, že se s jízdními koly v armádě stále počítá.

Zajímavé odkazy

• Jízdní kolo základ mobility armády - na serveru Stream.cz
• Encyklopedie branné moci republiky Československé 1920-1938 (autoři Fidler, J., Sluka, V.)
• Kola, armády, války (Ivo Hrubíšek)