Výlety

Na severu Bulharska jsme byli zastiženi drsným počasím. Vítr často přesahoval rychlost třiceti uzlů a vlny na moři byly až čtyřmetrové. To by pro cyklistu byla normálně noční můra, ale naštěstí jsem i surfař, tak to bylo naopak to pravé ořechové. Výhoda spojení surfování a horského kola je ta, že když nefouká, můžete si zajezdit na kole a naopak. Když tedy přestalo foukat, mohl jsem objevovat známá bulharská letoviska.

Letovisko Zlaté písky je plné velkých hotelů, kasin a dalších turistických pastí, ale chtěl jsem zjistit, jestli jeho písky jsou opravdu zlaté. Jsou. Celé pobřeží je však poseto hotely a apartmánovými budovami. Vlastníky jsou velmi často ruští investoři a mnoho budov je prázdných. Místní si stěžují, že je takto pobřeží úplně zohyzděno. Například kapacita některých letovisek se za posledních dvacet let zdesetinásobila. Samozřejmě, bylo by to hezčí, kdyby krajina zůstala taková, jaká byla dříve. Ale to může holt být jen přání.

Na severu bulharského pobřeží není mnoho atraktivních MTB terénů. Alespoň ne pro mě, protože když chci jezdit, tak hledám výhledy. Odhadoval jsem, že krajina tu bude téměř středomořská, ale například kolem města Varna je mnohem více lesů, než jsem čekal. Pokud máte rádi lesy, které vám dodají například chládek v létě, tak je to pro vás to pravé. Já vždy hledám otevřenou krajinu, protože to je to, co doma nemáme.

I Slunečné pobřeží má mnoho výškových hotelů, ale nedaleký ostrov Nessebar na vás dýchne úplně jinou historickou atmosférou. Na ostrov vede cesta po hrázi, takže to fakticky je vlastně poloostrov. Každopádně, když se vrátíte zpět na pevninu a budete pokračovat dále po pobřeží, najdete jen nekonečné řady hotelů a bytových domů.

V centrální části bulharského pobřeží jsme měli štěstí na několik dní velmi silných větrů ze severovýchodu. Ty přinesly i velké vlny vhodné pro kite-surfing. Při tomto druhu kajtování používáte prkno podobné klasickému surfovému prknu. Na vodě vám nejde ani tolik o triky, ale hlavně o to, aby se Vám podařilo sjíždět a krájet vlny. Tyto vlny jsou generovány větrem a nejsou tedy ideálně čistě pro klasickou jízdu na surfu bez plachty, ale díky rychlosti padáku se na ně dostanete. Když si pak vezmete prkno pro kite-boarding podobné wakeboardu, můžete tyto vlny používat jako rampy pro různé skoky a triky.  A když se městečko jmenuje Kiten, byl by hřích zde nekajtovat!

I když pobřeží je v Bulharsku často extrémně zastavěné hotely a apartmánovými komplexy, pokud sjedete jen pár kilometrů do vnitrozemí, najdete opuštěné budovy a pustou krajinu ideální pro jízdu na horském kole. V těchto končinách je velkou výhodou přehlednost. V okolí města Nessebar jsem našel přesně ten typ krajiny, který se mi tak líbí a kterého je u nás poskrovnu.  Představte si Pálavu, ale o rozloze kam oko dohlédne. Ve vnitrozemí od města Sozopol jsem našel výborné terény bez lesů, takže jsem si mohl jet, kam jsem chtěl i bez mapy.

Na podzim ani stín lesa nepotřebujete a naopak jste rádi na slunci. Můžete jezdit po stezkách, polňačkách, nebo freeridovat otevřeným terénem. Když sjedete mimo stezky, pozor na všudypřítomné suché bodláky. Tyto uschlé traviny mají ostré miniaturní špičky, které osejí Vaše pneumatiky jako by z nich chtěly udělat gumy na jízdu po ledě. Nevýhodou je, že tyto špičky nesměřují ven, ale samozřejmě dovnitř, takže vám ve stylu pomalého defektu vycucají duši. Dírky po nich jsou tak miniaturní, že vám vycucají i nervy. Například na jedno posezení jsem lepil pět defektů. Další nano dírku objevíte samozřejmě vždy, když kolo obujete. Nakonec jsem si musel sehnat kýbl s vodou.

Mezi městem Tsarevo a tureckými hranicemi jsou neprostupné lesy a i hlavní mezinárodní silnice - a jediná spojnice mezi těmito zeměmi v této oblasti - připomíná klikatou MTB trasu lesem, jen vyasfaltovanou. V těchto místech si horského kola tolik neužijete. Budete velmi překvapeni, když překročíte hranice do Turecka a objevíte nádhernou zvlněnou otevřenou krajinu se skalními formacemi, opuštěnými stromy, posetou ovčími farmami...

Ale nepředbíhejme, do Turecka se podíváme v příští epizodě.

^{Autor je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice.  Na našich horách ještě sníh neleží, ale CITY SKI aktuálně připravuje třídenní výlet na Kaprun 14. až 17. listopadu 2014. Až k hřebenům hor se expedice dostala díky spolehlivému rumunskému vozidlu Dacia Duster a Pavel Trčala blíže prozkoumal tyto horské hřebeny za řidítky freeridového kola Merida One-Forty.}