Výlety

Když přijedete z Bulharska do Turecka, budete ohromeni kvalitou a četností nových silnic a dálnic. Mnohé z těchto cest jsou tříproudé silnice. Představte si například silnici první třídy někde na Vysočině, kde jsou do kopce tři pruhy, tedy dva nahoru a jeden dolů.  Nic neobvyklého. Jenže v Turecku to funguje jinak. Silnice má tři pruhy stále a prostřední pruh lze použít z obou stran a to do kopce i z kopce. Tento fenomén jsem neviděl nikde jinde na světě než v Turecku. Silnice je díky tomu velmi široká, což je skvělé, pokud rádi jezdíte na longboard skateboardu!

^{Silnice v Turecku mají často tři pruhy}

Marmarský region, tedy evropská část Turecka západně od Istanbulu má můj nejoblíbenější typ krajiny. Jedná se o zvlněný reliéf se středně velkými kopci pokrytý trávou, skálami a osamělými stromy. Pro jízdu na horském kole naprosto ideální.  Nemusíte studovat mapu, plánovat trasu, prostě jedete až za obzor. Výhodou je, že celou krajinu protínají nekonečné kilometry ovčích stezek, které jsou pro vás geniálním single-trackem. Fanoušci lesů mi to odpustí, ale musím říct, že bych tento typ krajiny velmi rád vyměnil například za lesy kolem bývalé výspy komunismu a Gottwaldova rodiště - ano uhodli jste to - za oblast kolem Vyškova. Půl hodiny od Brna bychom tak měli úžasné freeride terény pro MTB a věřím, že zchátralé vojenské paneláky by vlastně nikomu ani nechyběly.

^{Krajina ideální pro horské kolo}

Istanbul

V Istanbulu jsem se na kolo nedostal, ale měl jsem velký plán přeplavat úžinu Bospor z Evropy do Asie. Půl dne jsem se snažil získat povolení od pobřežní hlídky, ale byly zrovna muslimské svátky a nechtělo se mi týden čekat. Avšak jak se říká, dejte si pozor na to, co si přejete. O něco později jsem se ocitnul u úžiny Dardanely, kterou jsem chtěl pro změnu z Asie do Evropy přejet na kajtu. Bylo to dosti pošetilé rozhodnutí, protože jsem se na cestu vydal v pozdním odpoledni a foukal již jen velmi slabý vítr. Dojel jsem k evropským břehům, ale na zpáteční cestě vítr totálně padl. Bylo slunečno, ale voda byla ledová a já jsem si nevzal neopren. Původně jsem chtěl plavat přes Bospor. Místo toho jsem plaval přes Dardanely. A nedobrovolně.

A propó do Istanbulu se dnes dostanete velmi levně například letecky z Vídně a za návštěvu stojí nejen památky.  Když vyrazíte pouze půl hodiny na sever od města, najdete pláž Kilios, kde jsou dobré černomořské vlny na kitesurfing a také krásné kopce na mountainbiking.  Nacházíte se sice v jednom z největších měst na světě, ale pouze půl hodiny od centra máte tento ráj pro outdoor sporty.  Když si s sebou do auta přibalíte i paddleboard, můžete si památky prohlédnout přímo z vody.

^{Pavel Trčala doporučuje si památky Istanbulu prohlédnout z vody}

Pokud bych vám však měl doporučit jediné místo na mountainbiking v Turecku, byl by to Afyonkarahisar. Je to mystické město, kam se možná ještě vrátím. Nachází se na relativně vysoké náhorní plošině a kolem města jsou úžasné terény pro horská kola. Celé město je obklopeno podkovou travnatých hor! Něco jako ve Skotsku nebo v Irsku. Jen s tím rozdílem, že tady téměř pořád svítí slunce a i v pozdním podzimu je tady teplo.

^{Město Afyonkarahisar má ideální okolí pro MTB}

Před osmi lety jsem jel z Londýna do Baku a po cestě jsem kitesurfoval na různých místech. Ve vnitrozemí Turecka jsem našel mnoho jezer s dobrými termickými větry a myslel jsem, že to bude stejné u jezera Egirdir. Tentokrát nebyl vůbec žádný vítr. Naštěstí jsem měl v autě další hračku - Jet Surf - a byl jsem připraven vyřezat oblouky po hladkém povrchu jezera. Když vyšel měsíc, byl to mystický zážitek.

Cesme

Pokud hledáte epický mountainbiking na břehu moře, vydejte se do Cesme. Většinou tady fouká silný severní vítr Meltemi a dokonce i stromy vám to řeknou - jsou totiž všechny našikmo. Tento poloostrov, vyčnívající do Egejského moře, je oblíbeným místem pro kitesurfing a windsurfing. Když ale zrovna nefouká a vy jste vybaveni horským kolem, můžete si vychutnat velkolepé pobřežní single-tracky s výhledem na útesy. Nekochejte se však rybičkami, protože trasy jsou z jemného štěrku a stačí malá chybička a padáte ze skály až do vody. 

^{Na pobřežních stezkách v blízkosti Cesme si užijete ryzí mountainbiking}

V dalším pokračování vás Pavel Trčala vezme na ostrov Gokceada.  Většina ostrovů mezi Tureckem a Řeckem patří Řecku a to platí i o ostrovech, které jsou, co by kamenem dohodil od tureckých břehů.  Avšak dva ostrovy zůstaly Turecku - Gokceada a Bozcaada.  Pavel se rozhodl poznat větší z nich a našel nejen silné větry a velké vlny, ale také úchvatnou pustou krajinu a nekonečné terény pro mountain biking.  

^{Autor je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice. Na hory se CITY SKI můžete vyrazit například z Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Turecké hory i pobřeží expedice projela spolehlivým rumunským vozidlem Dacia Duster a Pavel Trčala blíže prozkoumal tyto horské hřebeny za řidítky freeridového kola Merida One-Forty.}