Rady / Buď fit na kole

Otravné celodenní pokašlávání, škrábání v krku, bolavá hlava „plná rýmy“ a probdělé noci, kdy vás ze spánku budí neprůchodný nos a lepivé sucho v ústech vezmou na pár dní chuť do života i sportování. Co můžeme udělat proto, aby tento podzim takto nepříjemných dní ubylo? Osvědčených tipů, jak organismu pomoci, aby zatočil s neduhy souvisejícími se změnou počasí a zvyšující se nemocností, je v literatuře i na internetu celá řada – čím tedy budou výjimečné ty naše? Jsou prověřené staletími. Jsou směšně levné a nezaberou vám prakticky žádný čas na víc. 

(I když samozřejmě nejvíc zaleží na tom, jak se o své tělo staráme v průběhu celého roku i jakou genetickou výbavu jsme si přinesli na svět.)

TIP č. 1: Pití teplé vody

Pití teplé vody má své kořeny v čínské medicíně. V Číně, ale třeba i v Japonsku je tento zvyk poměrně běžný. U nás vám pití teplé vody ráno na lačno obvykle doporučí zkušený praktický lékař, nebo třeba znalá babička v případě, že máte problémy s vyprazdňováním. Dle tradiční asijské medicíny pomáhá ranní pití teplé vody konečné fázi noční detoxikace organismu a nastartuje metabolismus (z tohoto pohledu je ideální i při očistných). Popíjení teplé vody též podpoří rozpouštění hlenů v dutinách i na sliznicích, popíjení během celého dne navíc usnadňuje trávení; zkonzumované tuky vlivem tepla mění konzistenci a lépe se tráví. Naopak studené nápoje (západním světem velmi oblíbené) mají naprosto opačný efekt – tuk se sráží, organismus vydává více energie na jeho zpracování. Pití teplé vody není samozřejmě všespásné, ale je to jeden z dílků „puzzle“, který vám může pomoci „složit“ vaše tělo do takové kondice, aby náporům lehčích infekcí statečně odolávalo. (O tuto zajímavou zkušenost se například ve své nové knize „Servírovat vítězství“, dělí slavný tenista Novak Djokovič.) Dle tradiční čínské medicíny prý navíc pomáháte i optimální energetické rovnováze organismu, která má přímý vliv na zdraví.

TIP č. 2: Průplachy nosní dutiny slanou vodou

Nosní sprcha je jednou z jogínských praktik, jež zdomácněla i v západním světě. Nosní sprcha (jogíni jí poeticky nazývají džala nétí) nepředstavuje pro průměrného neduchovně orientovaného Evropana v podstatě nic jiného, než pravidelný průplach nosních dutin mírně slanou vodou, ta očistí (a snad i mírně desinfikuje) sliznici nosu a při pravidelném používání ji i otuží. Nosní sliznice je po čase „tréninku“ schopná pružněji reagovat na změny počasí a ataky virů a bakterií. Jogíni dokonce tvrdí, že nosní sprcha jejího vyznavače zbaví všech neduhů od ramen nahoru – nevím. Má zkušenost, i když se józe nevěnuji, je taková, že pokud již rýmu mám, bývá její průběh lehčí a rozhodně ji mívám méně často, než v dobách, kdy jsem nosní sprchu nepraktikovala.

TIP č. 3: Otužování

Žijeme v tepelné „bavlnce“, nosíme kvalitní teplé oděvy, takřka všude a za každého počasí je většina prostor, kde se pohybujeme alespoň částečně vytopených (máme na to i vyhlášky). To vše je samozřejmě příjemné a potřebné, avšak vedlejším produktem tohoto tepelného luxusu je skutečnost, že je systematicky otupována schopnost organismu pohotově reagovat na chladové podněty. Jednoduše řečeno, mnozí z nás „ofouknou“ a prochladnou, než bys řekl švec. Důsledkem razantního snížení tělesné teploty na periferiích (např. končetinách), ale také na sliznicích dýchacích cest, je jejich oslabení. Oslabené sliznice jsou pak snadným cílem virů či bakterií. Jsme-li však systematicky otužováni, je tělo schopné udržovat svou vnitřní teplotu i při velké chladové zátěži či teplotních rozdílech.

PS: Jelikož pracuji jako instruktor kojeneckého plavání a učitel plavání, a 4 dny pracovního týdne trávím ve vodě (ne s bidlem na břehu :-)), je pro mě každé nachlazení pohromou. Toto profesní nasměrování mě tedy postupem času nenásilně pasovalo do role preventisty-specialisty, uvedené postupy jsou tudíž prověřené a účinné – tedy alespoň v mém případě.