Rady

Jaro střídá zimu, noc den, spánek bdění, vstřebávání vylučování – vše se neustále obnovuje, rodí a umírá. Moderní člověk i jeho svět se však přirozeným rytmům a zákonitostem vzdálil. Často pak nevědomky narušujeme křehkou rovnováhu po tisíciletí zaběhlých cyklů. Do života se polehounku vkrádá pocit vykolejení, nespokojení, neustálého vyčerpání a my ani nevíme proč. Obvykle nás potom zachraňují víkendy, kdy si malinko přispíme, v klidu nasnídáme a utíkáme do přírody, na kolo či do pohorek – spálit nevybitou energii o které ve všedních dnech nemáme ani tušení. S kouskem chleba v batohu, jablkem utrženým u cesty a trochou vystydlého čaje je nám najednou fajn.

Co se tak zásadně změnilo? Co můžeme změnit my?

Zbytečně neponocujte

Začneme od konce, víte, jaké mohou být důsledky dlouhodobého spánkového deficitu či špatných spánkových stereotypů? Metabolismus nevyspalého jedince bývá pomalejší, spálí méně kalorií, hladina hormonu odpovědného za pocit hladu stoupá a unavený nevyspalý člověk toho obvykle více sní a tloustne, bývá častěji nemocný, nervózní, permanentně unavený.

Výsledky několika studií naznačují, že lidé spící dlouhodobě pouze 5 hodin denně, mají o 15 % vyšší hladinu ghrelinu (tzv. hormonu hladu), než ti, kteří spí 8 hodin. Navíc mívají nižší hladinu hormonu leptinu, potlačujícího chuť k jídlu. Jsou známé též studie, publikované např. v prestižním lékařském časopise Diabetes Care, které poukazují na zvyšující se riziko onemocnění diabetem II. stupně u jedinců spících méně než 5 – 6 hodin denně. Pozorování s podobnými výsledky proběhly např. i v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami. Nedostatečný spánek a absence odpočinku má negativní vliv i na psychiku a imunitu. Pokud tedy svému tělu dlouhodobě neposkytujeme dostatek spánku, trestáme sami sebe. „Trest“ pak nemusí být okamžitý, může se projevit až za několik let, kdy si jej již nedáme s pravými příčinami do souvislosti a stav řešíme za asistence moderní medicíny nejrůznějšími medikamenty. Naši předkové usínali i stávali se slepicemi, se sluncem, a něco na tom bylo.

NAŠE RADA: Nespěte dlouhodobě méně než 6 hodin. Doporučovaný „zlatý“ průměr je 8 hodin. Určitě se budete dlouhodobě cítit o něco lépe a spokojeněji.

Jezte jednoduše

Většina z nás se snaží jíst alespoň trochu zdravě, což je logické, protože chceme být fit, cítit se svěží, bez zbytečných kilogramů. Možná se též v budoucnu chceme vyhnout některým zdravotním komplikacím. Jenže co je to jíst zdravě? Výživových proudů je celá řada, u většiny je část názorů rozumná, ale na každém vám (často i odborníkům), něco nevyhovuje. V poslední době lze zaznamenat jakýsi nový, nenápadný názorový proud: jíst zdravě, znamená jíst jednoduše.

Prohlédněte si kupříkladu v nákupním vozíku nějaký svůj větší nákup. Troufnu si říct, že až 80 % potravin je vyrobených z nejméně 20 ingrediencí, z toho 10 z nich je tam kvůli zlepšení vzhledu, zvýraznění chuti, textury či prodloužení trvanlivosti. U mnohých z těchto látek ani netušíme, jak vypadají. Základem velké skupiny takových potravin je vitaminů, minerálů a vlákniny zbavená bílá pšeničná mouka, rafinovaný cukr, často blíže nespecifikovaný tuk a přídatné látky. Aby pak byla potravina hodnotná, musí se tam vitamíny vrátit, vláknina dosypat. Bezvadným příkladem je většina snídaňových cereálií. Nebyl by lepší (i levnější) tmavší chleba s medem a jablko nebo jednoduchá obilná kaše?

NAŠE RADA: Kupujte kvalitní základní potraviny, vařte z nich jednoduchá jídla. Víc se tělu zavděčíte kvalitním chlebem s čerstvým máslem, kouskem zeleniny a dobrého sýra, nebo domácím gulášem se spoustou cibule a kapií, než omáčkou z pytlíku a knedlíkem z prášku.

Otužujte se

Teplé postele, hnízdečka, nory i doupata symbolizují pro všechny živé tvory na planetě domov, bezpečí, útočiště. Žijeme v době tepla, snažíme se vytopit každý prostor schovaný do čtyř stěn – obytný i neobytný, vše přizpůsobujeme nám, málo čemu se přizpůsobujeme my. Z vytopeného bytu vyrážíme teple oblečeni, vytopeným dopravním prostředkem do teplé kanceláře. I nákupy a další denní povinnosti si odbudeme povětšinou ve vytopených prostorech. Náš život je pečlivě izolovaný od venkovních vlivů, od rozmarů počasí, což je účelné, příjemné, avšak má to i svou odvrácenou stránku. Náš organismus je totiž v tomto směru systematicky hýčkán a tím pádem i otupován; není již schopen tak pohotově reagovat na chladové podněty, čímž se stáváme méně odolní a samozřejmě náchylnější k opakovanému nachlazení. Které pak bereme v zimních měsících takřka jako normu, zvláště u dětí.

(Víte, že sportovní otužilci prakticky neznají nemoci z nachlazení, nebo u nich mívají tyto choroby lehčí průběh?)

NAŠE RADA: Sportujte co nejčastěji venku. V obchodech i dalších veřejných vytopených prostorách i dopravních prostředcích si sundávejte bundy i svetry. Kvůli pár minutám jízdy se nevyplatí nastupovat do autobusu či startovat auto, choďte raději pěšky. Topte méně, třeba jen o 1 - 2 stupně. Máte-li rádi saunování, choďte pravidelně do sauny. Na pokročilé pak čeká ranní či večerní vlažná až studená sprcha.

Kvůli 5 minutám jízdy nesedejte do auta

Oproti našim předkům šetříme svou fyzickou energii i čas, jak se dá. Paradoxně však máme obojího stále málo, což se zdá naprosto nelogické. Z fyzicky nenáročné práce chodíme domů unavení, rozlámaní. Proč? Pohybový aparát by měl holt dělat čest svému jménu a hýbat se. Pro naši páteř je takřka vražedné neustálé posedávání a postávání, problémy s páteří a některými ochablými či naopak přetíženými svalovými partiemi pak mohou přímo souviset s mnoha chorobami, které s pohybovým aparátem zdánlivě nesouvisí (bolesti hlavy, potíže s trávením atd.). Jednoduše – víkendy na kole a aktivní sport 1x týdně nestačí, tělo (i duch) se potřebují hýbat stále. Nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem je chůze, kam nedojdete, jeďte na kole – na nákup, na poštu, pro dítě do školky. Pokud si nechcete přidělávat blatníky, nosič a košík na kolo horské, kupte si praktickou skládačku, kterou v kanceláři během pár sekund složíte pod stůl a schováte do speciální tašky, nebo oprašte starou Esku (Stará Eska jako originální městské kolo) po babičce, kterou vám u obchodu zaručeně nikdo neukradne.

NAŠE RADA: Jestliže to jde, používejte i v práci k sezení gymbalón. Pravidelně se protahujte, cíleně se uvolňujte (Povolte ramena a uleví se celému tělu), naučte se dýchat do břicha (Špatná technika dýchání má vliv na výkon). Zrevidujte např. správné umístění monitoru, myši či jiných pracovních pomůcek. A hlavně kvůli 5 minutám jízdy nenasedejte do auta!

Problémy jsou váš guru

Dříve se lidé honili, aby vůbec přežili. My se honíme za mnoha věcmi, dohnat je obvykle nemůžeme, propadáme pak depresím, jsme neustále ve stresu, který nás okrádá o radost, zdraví a v konečném důsledku může zkrátit i život. A protože se životní okolnosti obvykle nezmění, většinou se musíme měnit my. Krize pak můžeme chápat nejen jako nutné zlo, jež musíme překonat, ale jako životní období, které nás mnohému naučí. Je paradoxem moderní doby, že ač máme v drtivé většině nadbytek všech základních životních potřeb, stále se o něco strachujeme, občas propadáme panice, smutku a pocitu prázdnoty a rezignace. S trochou nadsázky lze tvrdit, že naše babičky neměly na velké splíny čas a na „kapitulaci“ prostor a únikové cesty. My máme času i možností o něco víc, tak jimi nemrhejme!

NAŠE RADA I PŘÁNÍ NA ZÁVĚR: Milí čtenáři, buďte tedy tento rok ke svému tělu milí a laskaví (máte přeci jen jedno). Snažte se respektovat jeho přirozené biorytmy; čas odpočinku a spánku není časem promrhaným! Kdykoliv máte volno, vyrazte do přírody, sportujte, tvořte. Jezte jednoduše, ideálně i sezónně. Buďte vlídní nejen k sobě, ale i k druhým. Dobré sociální vztahy naplňují život pokojem a přinášejí radost. Není již žádným tajemstvím, že mnoho neduhů, nemocí i sportovních neúspěchů má prokazatelně psychický podtext.