Rady / Buď fit na kole

Zhruba za měsíc uvítáme první jarní den a s ním nejen novou cyklistickou sezónu, ale i počínající období sezónních (především pylových) alergií. Mnozí z nás se pak budou z vyjížděk vracet uslzení, s červenýma očima, nosem podobným kapajícímu kohoutku a silně podrážděnými sliznicemi, které škrábou a šimrají neviditelným histaminovým peříčkem.  Co se v těle při alergické reakci vlastně děje?

Definici si vypůjčíme z článku Tipy pro cyklisty alergiky. „Váš imunitní systém se z určitého důvodu chová jako hysterická dáma. Přesně řečeno – přehnaně reaguje na naprosto běžné situace či podněty a vehementně se jim brání. Taková přehnaná reakce může být jak celková, tak místní. Projevy bývají velmi různorodé; od obligátního kýchaní, slzení a rýmy, přes svědění měkkého patra či uší, až po kožní alergické reakce.“

Chemická látka stojící v pozadí těchto reakcí se jmenuje histamin. Za normálních okolností připravuje histamin „bojiště“ na příchod „bojovníků“ imunitního systému. Postará se např. o rozšíření cév a zúžení průdušek. V těle alergika je však vyplaveného histaminu přespříliš a příprava „bojiště“ je přehnaná; cévy jsou velmi rozšířené, tekutiny se tlačí do okolních tkání, vznikají otoky a záněty. V takové chvíli saháme po kapkách do nosu, do očí a nakonec i po celkových antihistaminikách.

Rizikové potraviny a zkřížené alergie

Předpokládáme, že svou sezónní alergii řešíte s lékařem a následující doporučení pro vás budou pouze jakousi doplňkovou terapií a ne jediným léčebným postupem. Při zamyšlení se nad souvislostí sezónních pylových alergií se stravovacími návyky je vhodné si nejprve uvědomit, že každé alergické onemocnění je zásahem do imunity, a vše, co práci imunitního systému překáží a ztěžuje, může teoreticky zhoršovat i průběh alergické reakce – jíme-li špatně, zatěžujeme organismus a přispíváme ke zhoršení alergie. Každý pylový alergik musí dále vědět, jaké potraviny jsou pro jeho organismus rizikové, neboť byl jistě poučen o fenoménu tzv. zkřížených alergií (podrobnosti najdete v tabulce ZDE).

Velmi zajímavé je, že někteří alergici pozorují, že v určitých obdobích roku jejich organismus problematickou potravinu toleruje. Například dráždí-li vás jablka, možná vám přestávají vadit na podzim (v době sklizně) a v zimě. Většinou však můžete jíst výhradně česká a velmi senzitivní jedinci jen některé odrůdy.

Kupříkladu lidé alergičtí na pyl břízy, budou s velkou pravděpodobností alergičtí na syrová jablka, „pelyňkářům“ zase obvykle vadí celer.  Uvedené potraviny u nich budou vyvolávat alergickou reakci a probíhající alergii zřetelně zhoršovat.  Nicméně skrytě problematické může být například i bílé i červené víno, které se často čistí látkami živočišného původu (např. kaseinem), na něž jsou mnozí lidé alergičtí.

Čemu se vyhnout a co pomáhá

Každý alergik by se měl zvláště „v sezóně“ (a možná i mimo ní) vyhnout potravinám bohatým na histamin, ten v potravinách mimo jiné vzniká i dlouhodobým skladováním. Histaminovou bombou je bezesporu tuňák, dlouho za ním pak stojí ve frontě sardinky, sardele, ementál, starší gouda, plísňové sýry, kysané zelí a trvanlivé salámy.

Hořčík (magnézium) s velkou pravděpodobností snižuje produkci histaminu, proto se jako alternativní doplňková terapie doporučuje zhruba 4 – 5 týdnů před začátkem pylové sezóny zařadit do stravy potravinový doplněk s obsahem hořčíku.  Příznivé účinky má též vitamín C, který váže část přebytečného histaminu. Dbát byste měli i na dostatek zinku, selenu a rostlinných flavonoidů. 

Bylináři alergikům doporučují popíjení pravého jasmínového čaje nebo kvalitního rooibosu, tyto lahodné nápoje totiž prý mírní průběh alergií. V rooibosu navíc nalezneme mnoho minerálních látek (zejména vápník a železo), kupodivu však žádný kofein a třísloviny! I proto může být rooibos ideálním základem pitného režimu.

Léčili jste se v zimě antibiotiky? Pak je nezbytné obnovit střevní mikroflóru!

Další troškou do mlýna, kterou můžete svou budoucí „alergickou kondici“ alespoň částečně ovlivnit, je důsledné obnovení střevní mikroflóry po antibiotické léčbě, té se mnozí z nás v zimním období bohužel nevyhnou. Antibiotika nám sice pomohou od dané nemoci, ale doslova zlikvidují užitečnou střevní mikroflóru, což má mimo jiné za následek oslabení imunologických rozlišovacích schopností – náš imunitní systém potom na některé látky reaguje přehnaně. Z těchto důvodů doporučujeme zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na probiotika (např. kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina) a prebiotika (všechny typy vlákniny) a třeba i nějaké probiotické  a prebiotické doplňky stravy. Podrobné informace najdete v článku Po antibiotikách rychle zpět do kondice.

Průběh alergie zhoršuje i dlouhodobý stres, ostatně nadměrný stres je spouštěčem i rizikovým faktorem mnoha onemocnění.