Rady

Pro lidský organismus bylo po staletí přirozené fungovat v souladu s ročními obdobími. Nám, velmi civilizovaným Evropanům, kteří už několik desetiletí systematicky přetrháváme kořeny, které nás poutají k přírodě, se během několika desítek let razantně změnil způsob života i stravování. Samozřejmě, že mnohé změny jsou dobré, příjemné a příznivé, jiné naopak škodlivé. Většinu těchto změn lze však pravdivě zhodnotit až po delším čase. Například prodlužování trvanlivosti potravin je z určitého pohledu velmi praktické a užitečné, na druhou stranu pokud takto upravované potraviny dlouhodobě zcela ovládají náš jídelníček, lze ho potom opravdu považovat za zdravý a vyvážený? 

Jak se změnil náš jídelníček (i život)?

Jídla máme v současnosti sice dostatek (mnohdy nadbytek), ale jeho kvalita, charakter i to jak a kdy dané jídlo konzumujeme, může být pro náš organismus nenápadnou pastí. Zatímco by našim předkům moderní zdravotní péče, hygienické návyky a dostatek stravy život bezesporu prodloužily, nám by naopak prokazatelně prospěl jejich jednoduchý životní styl obohacený o současné znalosti. Naši předkové ke svému štěstí neznali potraviny nadupané tzv. prázdnými kaloriemi, které organismu kromě chuti a kilojoulů nepřináší vůbec nic. Mezi takové potraviny patří především výrobky s převahou bílého cukru a mouky, ztužených nasycených tuků, dochucené rozličnými dochucovadly.  Dále neznali takřka bezmasé uzeniny, kde je absence kvalitního masa doháněna solemi, tukem a různorodými aromatickými a konzervačními látkami. Jejich trávicí systém nepřetržitě nezaměstnávaly svačinky, „zobání“ a ukusování, jídlo zkrátka mívalo svůj pravidelný čas.

Tradiční jídelníček byl velmi ovlivněn ročními obdobími, tím, co dozrávalo, co šlo přes zimu dobře „bez chemie“ uskladnit a také životními cykly zvířat (kolísavá spotřeba vajec, mléka a výrobků z nich). Navíc se během roku drželo několik krátkodobých půstů (někdy úplných, jindy pouze bezmasých), které jsou dle moderní vědy pro organismus velmi prospěšné. Naši předkové také tvrdě fyzicky pracovali, trávili velkou část dne venku a spát chodili „se slepicemi“ – to vše naše tělo nezbytně potřebuje – pohyb, kontakt s přírodou a spánek.

„Telefonní seznam“ v nákupním vozíku

Troufám si říci, že až 90 % potravin v našem nákupním vozíku je vyrobeno nejméně z 20 ingrediencí. Mnohé z nich, jež máme titěrnými písmeny uvedené na obalech ani neznáme, netušíme, jak vypadají, jak chutnají. Mnoho těchto „dobrot“ je v potravině přítomno proto, aby měla výraznější chuť, vůni, byla křupavá, nebo naopak jemně vláčná, aby dlouho vydržela. Přitom ta nejzdravější a nutričně nejbohatší jídla jsou naprosto jednoduchá. 

Chceme-li v zimních dnech do nákupního košíku přidat i něco zdravého, zpravidla se tam ocitnou mandarinky z Chile, nedozrálé banány z Ekvádoru či „kamenné“ kiwi z Nového Zélandu. Odvážní přihodí i „synteticky“ vypadající rajčata. Nákup je celkově jistě pestřejší a chuťově výraznější, než v případě našich předků, jenže co na to tělo? Uspokojí jej v zimním období pudink z lednice a jakási cereální sušenka k snídani? K obědu sendvič od benzínky a k večeři teplé párky a rajče? K tomu samozřejmě spousta maličkých svačinek, kafíček apod.

Jak vidí stravovaní dle ročních období tradiční čínská medicína

Tradiční čínská medicína (TCM) je v současnosti v Evropě velmi populární, přemýšlivému Evropanovi však může zablikat červené světélko: „Zase něco z dovozu“? Hloubavý Evropan má částečně pravdu, nicméně ani TCM nemusíme spolknout i s navijákem. Koneckonců tento velmi propracovaný a komplexní léčebný systém vznikal v naprosto jiných podmínkách, než na který je Evropan zvyklý, proto pro něj budou některé části obtížně uchopitelné a třeba i neakceptovatelné. Nicméně stravování dle ročních období je v TCM velmi zdůrazňováno a v souladu s moderními výživovými trendy zní vcelku logicky. Dokonce i naši předci jídávali v mnoha ohledech v souladu s doporučeními čínské medicíny (samozřejmě dle našich středoevropských možností). A jak by strava dle TCM měla na podzim a v zimě vypadat? Měla by být STŘÍDMÁ, JEDNODUCHÁ, PESTRÁ A PRAVIDELNÁ. Další důležitou zásadou je, že opravdu zdravé jídlo je pouze takové, po němž se cítíme lépe, než před jeho konzumací a jsme po něm plní energie. Jenže taková doporučení jsou poněkud obecná…

Podobně jako mnoho rozumných moderních výživových směrů zdůrazňuje i TCM pochopení individuálních potřeb daného jedince, a tak je docela logické, že zimomřivým typům budou v zimě dělat dobře polévky, omáčky, zapečená jídla, oproti tomu horkokrevné typy to bude i nadále táhnout k čerstvé zelenině, nebo pokrmům jen krátce tepelně upravovaným.

Dle TCM patří k tzv. „chladným potravinám“ kupříkladu i oblíbené banány, kiwi, rajčata, okurky, jogurty, z nápojů třeba minerální vody. Neutrálně působí kupříkladu brambory, luštěniny, máslo, mrkev, ořechy. Mezi potraviny, které dodají „horkou energii“ se dle TCM řadí pohanka, ostrá koření a třeba i grilovaná masa. Pokud se vám zdá, že na takové stravovacím systému „něco je“, doporučuji prostudovat například publikaci Vaření podle pěti elementů v souladu s ročními obdobími od Roswitha Fehrera, neocenitelným pomocníkem při třídění informací je též nepostradatelný „selský rozum“!