Rady / Doplňky

Pokud aktivně sportujete i v zimním období, a to nejen na lyžích, bežkách, ale třeba i na kole, možná stále ladíte ideální způsob oblékání, kdy se nebudete ani nadmíru potit, ani vám nebude zima. A tak se vám dnes pokusíme poradit, jak jednotlivé vrstvy oblečení správně kombinovat, aby vám bylo stále příjemně. Nicméně je nutné počítat s tím, že žádná rada není naprosto universální, a ani známá „teorie tří vrstev“ neplatí a nefunguje ve všech podmínkách stejně. Jinak se vrství u nás ve střední Evropě, jinak na ledovém severu. Navíc i přes všechno vrstvení a sofistikované „multifunkční“ oblečení se prostě může stát, že vám bude zima. Avšak proč neudělat maximum proto, aby nebyla.

„Teorie tří vrstev“

Sofistikované vrstvení oblečení má v pozdně podzimních a zimních dnech jediný úkol: pomoci tělu při efektivní termoregulaci. Čím větší jsou teplotní výkyvy, tím víc práce organismu dá udržet optimální teplotu – nepřehřát se a ani nepodchladit. Naše špatně oděné tělo zkrátka musí na udržení stále optimální teploty vynaložit více energie, která pak chybí jinde.

Logicky tedy musí správný oděv zabezpečit tepelný komfort, ale zároveň musí efektivně odvádět vlhkost. V současnosti se asi nejvíce osvědčuje tzv. systém tří vrstev.  Vrstvy sací, izolační a ochranné.

PRVNÍ vrstva – sací
První, základní vrstva přiléhající přímo na kůži by měla být schopná dobře odvádět vlhkost od pokožky. Ta by měla být v případě, že se aktuálně nepotíte v suchu; např. tehdy, jedete-li po namáhavém stoupání a zapocení z kopce. Naprostou nezbytností je, aby vám bylo prádlo příjemné a dobře vám padlo. Nebylo volné, ani neškrtilo. V zimě je již samozřejmostí používání funkčního prádla s dlouhými nohavicemi i rukávy, těchto výrobků je na trhu spousta. Sací vrstvy můžete mít v případě vetší zimy (či zimomřivosti) klidně dvě i tři. Na trhu je již několik let i velmi příjemné a anatomicky bezvadně padnoucí klasické sportovní spodní prádlo z funkčních materiálů. 

DRUHÁ vrstva – izolační
Druhá vrstva plní funkci termoizolační. Materiál by měl být schopen zadržet vyprodukované tělesné teplo a také odvádět přebytečnou vlhkost. Nejobvyklejšími materiály jsou nejrůznější typy fleeců a funkční materiály s plyšem. Při výběru druhé vrstvy je nutné brát v úvahu také to, do jaké míry je vaše vyjížďka opravdu sportovní (tzv. na výkon), nebo zda je spíše rekreační (jedete s dětmi, nebo prostě „lážo plážo“ za krásami zimní krajina). V prvním případě, kdy se vzhledem k charakteru pohybu více zahřejete i zapotíte, je velmi vhodné volit materiály nejen s dobrými termoisolačními vlastnostmi, ale zároveň s velmi efektivní schopností odvádět pot k další vrstvě. V druhém případě je odvod vlhkosti do další vrstvy také důležitý, ale vzhledem k ležérnějšímu charakteru sportování, je užitečné mít druhou vrstvu o něco teplejší.

TŘETÍ vrstva – ochranná
Kdyby bylo naše tělo dům, lze třetí a poslední vrstvu přirovnat ke střeše a zdem (okna možná k dobrému odvětrávání) chránícím nás před nepřízní počasí. Svrchní oblečení by mělo být nepromokavé, vlhkost by v žádném případě neměla proniknout dovnitř. Avšak zároveň musí být prodyšné, aby nahromaděná vlhkost mohla ven. A jelikož do slušného obydlí nefouká, a „necourají“ se dovnitř cizí lidé, měla by být i vrchní vrstva větru odolná a schopná do jisté míry odolat mechanickému poškození. Špatně zvolená poslední vrstva je schopná spolehlivě rozmetat náš předchozí správný výběr dvou spodních vrstev. Prostě se buď budete koupat ve vlastním potu, nebo naopak v rozpuštěném sněhu a studeném dešti. Na podzim a v mírné zimě si při sportovní vyjížďce vystačíte s velmi kvalitní lehkou a dobře odvětranou větrovkou. Vhodné jsou i velmi hustě tkané větrovky z nylonu. Pokud má počasí v plánu vás čímkoliv zkropit, ať deštěm nebo sněhem, oceníte bundu s membránou. Možná pak ale budete muset odebrat jednu sací vrstvu, máte-li jich více.

Na severu to vidí jinak

Co do jisté míry funguje v krajích Ladovské zimy, nemusí fungovat v krajinách obývaných zdatnými Laponci, Eskymáky, zkrátka těmi nejsevernějšími seveřany. Vlastní zkušenosti bohužel nemám, ale docela zajímavě se o vrstvení „otřel“ asi nejznámější český extrémní (i zimní) biker Jan Kopka, když ve své knize Ve spárech Aljašky, která pojednává o jednom extrémním cyklistickém závodu na mrazivé Aljašce, popisoval systém naprosto opačného vrstvení oděvů některých místních borců. První vrstva je v tomto případě absolutně nepropustná, neodvádí pot nikam dál a drží teplo, a tak šetří organismu energii. Další vrstvy jsou izolační, drží teplo a hřejí. Poslední vrstva je nejčastěji péřová či membránová.

Tento způsob vrstvení má prý kromě udržení tepla v extrémních podmínkách i další výhody: v případě nutnosti sušení spodní tenoučké šusťákové vrstvy, je celý proces záležitostí okamžiku, a to i v případě nedostupnosti tepla! Bunda se vyndá na mráz, který zde běžně klesá pod -20⁰C, pot okamžitě zmrzne a vyklepe se. Spodní vrstva je v mžiku suchá. Inu jiný kraj, jiný mrav a jiné potřeby. 

I proto doporučujeme, neřítit se slepě všemi chytrými radami, ale dát i své pocity a intuici, a v souladu s moderními trendy, objevy i technologiemi hledat vlastní cestu, šitou na míru výhradně vašemu tělu.

Foto: Berghaus, Gore-Tex a archiv Jana Kopky