Články / O čem se mluví

Zákon o ochraně půdního fondu je totiž v současné době nutí platit vysoké poplatky, které mohou být vyšší než náklady na vybudování samotné komunikace. Obce by tyto poplatky měly platit ze svých rozpočtů. Někteří z oslovených se kvůli tomu obávají, že budou muset odmítnout prostředky z Regionálních operačních programů (ROP) z fondů Evropské unie.

Celý problém vznikl při novelizaci zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v prosinci 2010. Kvůli masivnímu budování solárních elektráren a s cílem omezit neúměrné zabírání zemědělské půdy byly „přílepkem" k zákonu č. 402/2010 Sb. od 1. ledna 2011 skokově zvýšeny příslušné sazby náhrad za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Jedním z měst, kterých se tato situace nepříjemně dotkne, je i moravský Uničov. „Poplatek by např. jen v případě připravované výstavby cyklostezky mezi městem Uničovem a obcí Újezd představoval 7 milionů Kč. To znamená, že by převyšoval vlastní náklady na výstavbu cyklostezky," uvádí starosta Uničova Dalibor Horák.

Uničov patří k městům, která na problém poukazují již delší dobu. „Postačí, když cyklostezky, resp. stavby pro bezmotorovou dopravu budou uvedeny ve výčtu staveb, pro které se odvody nepředepisují," uvádí dále Dalibor Horák, který toto řešení navrhl oficiální cestou také Ministerstvu životního prostředí. „Nyní připravovaná novela zákona řeší jen silnice, dálnice a průmyslové zóny, bohužel ale už ne cyklostezky, kde by to bylo vhodné a potřebné," souhlasí Tomáš Spurný, starosta obce Skrbeň v Olomouckém kraji.

Téměř dva roky platná novela zákona neodpovídá vyšším strategickým dokumentům, jako například Politika územního rozvoje ČR, kterou v roce 2008 přijalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Řešení zatím neobsahuje ani novela zákona, která je v současné době v meziresortním řízení. Některým obcím tak hrozí, že budou muset odmítnout peníze z Regionálních operačních programů. Příkladem je právě obec Skrbeň, která uspěla v 1. kole s projektem vybudování Moravské stezky. „Odvody za vynětí z půdního fondu, které v našem případě dosahují 700 Kč za metr čtverečný, bohužel nejsou uznatelným nákladem a obce by je musely hradit ze svého rozpočtu. To je pro nás neúnosné," uvádí starosta Skrbeně Tomáš Spurný.

„Problém vyžaduje rychlé řešení, tedy urychlenou změnu zákona," komentuje situaci národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. Jak dále uvádí, projednání zákona v běžném řízení všemi příslušnými orgány může trvat i 18 měsíců. Obce se ale musí rozhodovat rychleji. „Smlouvy o přidělení dotace bychom měli podepsat do konce roku 2013. Na definitivní rozhodnutí je ještě čas, ale s ohledem na délku schvalovacího řízení zvažujeme i variantu, že bychom v nejhorším případě evropské dotace odmítli a stezku nepostavili," dodává Tomáš Spurný.

Jak doplňuje starostka obce Majetín Miroslava Zavadilová, cyklostezky mezi obcemi zdaleka neslouží jen k rekreaci, ale často je využívají také obyvatelé k běžné dopravě. „Před několika lety došlo mezi Majetínem a Brodkem u Přerova ke smrtelné nehodě dítěte. Dnes již v těchto místech vede cyklostezka, v mnoha jiných obcích ale stále děti jezdí na kole po frekventovaných silnicích," ilustrovala vážnost problému paní starostka Zavadilová.

Foto: Miroslava Zavadilová & Radka Žáková/plzenskonakole.cz