Rady / Buď fit na kole

Podzimní výlet můžete nasměřovat třeba na jižní Moravu, kde již odstartovala burčáková sezóna a další vína se budou stáčet cobydup. Ale pozor! Jak známo — kolo se mazat musí, ale cyklista nikoliv! Takže neriskujte a dopřejte si sklenku až nějakou dobu po dojezdu. Její obsah si pečlivě vyberte, netrapte svá játra, nepřežeňte to. Víno je v rozumném množství vcelku přátelský nápoj, některé obsažené látky potěší nejen zkroušeného ducha, ale kupodivu i tělo.

Ve vínu (vykvašené šťávě z vinných hroznů) nalezneme vodu, alkohol, přírodní barviva, aromatické látky, třísloviny a fenolické látky. Víno obsahuje přibližně 80 % vody (dle odrůdy a doby sběru). Během kvasného procesu přeměňují kvasinky přítomný cukr na etylalkohol a oxid uhličitý (zhruba 50:50). Kupodivu neplatí; více cukru, více alkoholu. I kvasinky totiž mají omezené možnosti a limity nasycenosti roztoku cukrem. Přebytečný cukr pak způsobuje sladkost až přeslazenost vína. Alkohol dokonce kvasinky zabíjí, a to tehdy, pokud dosáhne 15 — 16 objemových procent v daném roztoku. Velmi zajímavými obsaženými látkami jsou z nutričního hlediska přírodní barviva, třísloviny a fenolické látky, jež patří v posledních letech mezi vděčné objekty zájmu vědy. Mnohé z nich totiž vykazují výrazné preventivní a terapeutické schopnosti u mnoha, především civilizačních, onemocnění.

Samozřejmě, že nelze tvrdit, že po dvou sklenkách vína denně budete žít do sta let, v důchodovém věku číst bez brýlí a lékaře znát jen z doslechu. Celková kondice je vždy komplexní záležitostí, nicméně není od věci vědět o vínu více.

Co víno obsahuje?

• Rostlinná barviva (pigmenty) — modré odrůdy révy obsahují červená barviva tzv. antokyany, ty přechází do vína během nakvášení. Antokyany zpomalují růst rakovinných buněk a disponují ochranným účinkem proti poškození cév cholesterolem. Mají podobné účinky jako vitamín P; zmenšují propustnost vlásečnic a zabraňují tak kapilárnímu krvácení. A konečně — zlepšují zrakové schopnosti ve ztížených světelných podmínkách. Slupka bobulí bílých odrůd obsahuje žlutá barviva flavonoidy, jenž regenerují a zpevňují cévy.
• Třísloviny — jsou z chemického hlediska značně nejednotnou skupinou, do vína se dostávají v době fermentace ze slupky, peciček a třapiny. Disponují antibakteriálními a snad i antivirovými účinky, brzdí zánětlivé procesy v zažívacím traktu. Pozor, při konzumaci většího množství červeného vína nalačno způsobují obvykle bolesti hlavy.
• Fenolické látky — obsah těchto látek je vyšší u červených vín. Asi nejznámější z nich je resveratrol, zajímavý je též quercetin a katechin. Katechin a quercetin jsou silnými antioxidanty. Quercetin rozpouští krevní sraženiny a má protizánětlivé vlastnosti. Resveratrol (příbuzný pterostilbenu z borůvek) nalezneme ve slupkách bobulí jako přirozený fungicid. Tato látka patří mezi velmi významné antioxidanty, pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi a má protinádorové účinky.
• Vitamíny a minerály — obsah vitamínů i minerálních látek se samozřejmě liší dle jednotlivých odrůd, bývá též ovlivněn technologickými postupy při výrobě a samozřejmě i půdními podmínkami. Nejvíce zastoupenou skupinou vitamínů jsou „béčka“ — B1, B2, B5 a pro vegetariány nepostradatelný B12. Dále lze zaznamenat vitamín H a PP. Největší množství těchto vitamínů najdeme v burčáku. Obsah dalších vitamínů např. C nebo A je poměrně nevýznamný. Z minerálů jsou nejvíce zastoupeny draslík, vápník a hořčík, dále také fosfor, železo a mangan.

Alkohol negativně ovlivňuje svalovou sílu, rychlost a kardiovaskulární vytrvalost, působí na psychomotorické funkce, koordinaci pohybů a má diuretické účinky. Následkem častého vylučovaní velkého objemu méně koncentrované moči dochází k poklesu plasmatického objemu a následné k dehydrataci organismu. Naprosto nevhodné je pak pití alkoholu u vytrvalostních sportů (běžecké či cyklistické maratóny, dálkové plavání apod.), kdy je organismus extrémně zatížený a musí v daleko větší míře zpracovávat metabolický odpad vznikající při zvýšené fyzické zátěži. Z toho vyplývá, že alkohol by tělu, zejména pak játrům, takovou šichtu značně ztěžoval.

Alkohol též organismu dodává nezanedbatelné množství prázdných kalorií a blokuje absorbci mnohých vitamínů. Netoxicky působící množství alkoholu za den se pohybuje okolo 50 g u mužů a 20 g u žen. Např. jedno pivo obsahuje okolo 20 — 25 g alkoholu. Tyto limity však lze chápat jako určující při „normálním provozu“. Tedy nikoliv v průběhu sportovní zátěže. Velmi zhruba lze tvrdit, že obsah alkoholu v jednom půllitru piva odpovídá 2 dcl vína.