Blogy

Po dlouhé noci uprostřed hraničního Hrozenkova nás probudilo uplakané ráno. V motorestu jsme rovnou poobědvali. Vyrazili jsme tedy do deště. Pád kilometrů stoupající silnice a bylo ámen s vejletem. Tento druhý den jsme dojeli jen na vlak a odporoučeli se do Horní Lidče. Podváděli jsme jen asi 30 kilometrů a třetí den ráno vyrazili přímo do Rožnova pod Radhoštěm. Nějakých 50 km klesajících dolů do Valmezu a dál do cíle bylo rozumných co se týče pohledů do krajiny, ale z hlediska jízdy samotné trochu sterilní. Byl to trest za batohy, které nás limitovali ve všech plánovaných stoupáních. Nechali jsme to na další den...

Rozhodli jsem se spojit moje přání vidět Bílé Karpaty a pokusit se o dovolenou. Pavla naplánovala přejezd Karpat a protože chtěla do Rožnova natáhla linku v mapě cesty až tam. Dařilo se dobře, ale zaskočila nás váha batohů a déšť. Vyjeli jsme vlakem ze Zábřehu a vysedli v Moravském Písku – nemohu si vynachválit služby ČD. Naložili všechno na záda a vyrazili. Po všem tom trápení mám hned a tady dva závěry. Nebyl to dobrý nápad, ale přesto nepojedu ani příště jinak než takhle s batohem. Prvních 15 km do Tasova jsme byli přesvědčení, že batohy na týden neuvezeme. Přesto jsme druhý den vyrazili. Přejeli jsme ráno do Velké nad Veličkou a opustili svět vinic směr státní hranice.

jak se vše v mém životě točí okolo kola.. 

Rekonvalescence po nemoci probíhala dobře a tak bylo na slunečnější ze dvou červencových svátků vybráno. Nejmenší česká singlová lokalita. A volba dobrá, přitažlivá a mokrá...

Ráno jsme vstali a koukali do stropu, že jako co budeme dělat. Byli jsme tam? Tam v Maštalích ještě ne, ne letos. Volba výborná, předpověď dobrá, nálada uspokojivá, nemoc doznívala ...

Můj příběh - Cesta z asfaltu k freeridu, která se zastavila na singltracku.

Můj blog - co sem potkal po cestě lesní tišinou.

Než sem vložím prázdninové zápisky, mám tu toto. Protože já mám prázdniny celý rok :)...

Protože letos padalo o sto šest, jezdily vydatně rolby a upravovaly stovky kilometrů běžeckých stop na všech obvyklých a místy i neobvyklých místech. Já se držel stopy a hůlek celou zimu, až mě jednoho dne to píchání úplně naplnilo a rozhodl jsem se zkusit to na kole. Proběhla příprava vedle lyžařského vleku, kde jsem zjistil jak se po ledovém příkrovu báječně lítá, padá a sjezduje. Teploty se držely v tom čase hodně nízko a tak jsem naplánoval část po lyžařských okruzích a návrat domů po umrzlých stráních a dopadlo to na výbornou.

To jsem si jednou po dlouhé době vyjela na kole...

Cesta podél Baťova Kanálu

Výlet z Tovačova do Loštic na Tvarůžky

Nejstarší středoevropská silniční týmová čtyřiadvacítka letos oslaví plnoletost. Připočteme li k tomu rozšíření o novou kategorii jednotlivců a přidáme li k tomu i elektronickou časomíru, určitě se mají závodníci na co těšit.