Rady / Ostatní

I když jsou v některých zimních dnech cyklistické možnosti závějemi omezené, obyvatelé nížin obvykle mohou, pokud chtějí, jezdit takřka celý rok. Pojďme si připomenout, na co si dát v zimě pozor...

Bílá zima je sice prima, avšak bílých dnů je v nížinách málo, a tak vlastně není důvod z kola v zimě sesedat.  Nicméně zimní cyklistika má svá specifika a v rámci zdraví je nutné tato specifika zohlednit, abychom svému organismu místo fyzičky nezvyšovali spíše nemocnost.

Sprinty nechte na jaro

V mrazivých dnech není příliš nevhodné trénovat sprinty a řítit se po silnici či cyklostezkách závodním tempem. Sice byste se pěkně zahřáli, ale vzduch, který byste se zvýšenou intenzitou vdechovali, by teplý rozhodně nebyl. Sliznice dýchacích cest budou trpět a takto oslabené velmi snadno podlehnou virům či bakteriím. V rychlém tempu též pravděpodobně nezvládnete vdechovat vzduch nosem, což zajišťuje alespoň částečné zahřátí studeného vzduchu. Navíc se při rychlé jízdě velmi intenzivně zapotíte a bohužel ani to nejlepší funkční triko neodvede v mžiku všechnu vlhkost od pokožky pryč. Pot velmi rychle vystydne a vy prochladnete. Opětovné zahřátí je pak pro organismus o něco náročnější.

Vrstvěte s rozumem, bavlnu vynechejte

Správný výběr cyklistického oblečení není v zimním období zas až taková věda, výborně osvědčuje tzv. teorie tří vrstev. První nejspodnější vrstva je SACÍ, druhá vrstva je ISOLAČNÍ a poslední svrchní vrstva je OCHRANNÁ. Žádná z vrstev by neměla nikde tlačit natož škrtit. Sací vrstva (popř. vrstvy), která přiléhá přímo k pokožce, by měla skvěle odvádět vlhkost a samozřejmě musí být příjemná. Nevhodná je v tomto případě bavlna, která sice příjemná je, ale vyprodukovanou vlhkost drží u pokožky. Druhá vrstva (např. mikina) by měla být schopná jak odvádět vlhkost dál, tak udržovat vytvořené teplo. Třetí svrchní vrstva (např. větrovka s membránou) nesmí profouknout, avšak musí být schopná odporoučet vyprodukovanou vlhkost pryč (více v článku Vrstvení oblečení: ochrana, isolace, sání).

U všech zimních sportů, kdy předpokládáte zvýšenou fyzickou námahu vytrvalostního charakteru (běžky, kolo, běh, dálkové bruslení) je vhodné obléknout se tak, jako by venku bylo zhruba o 10⁰C méně.  Nicméně pozor na větrné počasí, kdy se může razantně snížit tzv. pocitová teplota a je potřeba to při oblékání zohlednit (více v článku Pozor na silný vítr, zvyšuje riziko omrzlin).

Detaily, které zahřejí

Ač se řádný kulich pod přilbu nevejde, je v zimě naprosto nutné nezapomenout pod přilbu nasadit vhodnou čepici (ideálně kuklu či rouru), neboť právě hlavou „uniká“ nejvíce tepla. Pokrývky hlavy typu roura či kukla ochrání před mrazem i citlivé ušní boltce, tváře i krk.

Dalšími zásadními maličkostmi jsou kvalitní rukavice a zimní tretry, ideálně i návleky na tretry (z neoprenu, s membránou či teflonem apod.). A pozor, překvapivě skvěle poslouží i zimní vložky do bot.

Periferie těla jsou totiž při chladném počasí „první na ráně“, při náporu chladu se tělesné teplo soustřeďuje ve středu těla, v oblasti životně důležitých orgánů, no a samozřejmě také na temeni hlavy, kde též ukrýváme jeden velmi užitečný orgán.  

I v zimě střežím pitný režim!

Dodržování pitného režimu je pro mnohé cyklisty mnohem problematičtější v zimě, než v teplých dnech, kdy nás k vydatnému pití jednoduše nutí pocit žízně a krůpěje potu na skráních i pod dresem. V zimě tak nějak přirozeně pijeme o něco méně, nicméně během sportování by tomu tak v žádném případě být nemělo! Náš organismus ztrácí při sportovaní v mrazivém počasí vzhledem k přirozeným fyziologickým procesům značné množství vlhkosti, a to jak pokožkou, tak ústy, která v mrazivých dnech chrlí při zvýšené fyzické aktivitě bílé obláčky páry. Tělo totiž musí suchý ledový vzduch vydatně zvlhčit. O vlhkost jež vyprodukuje naše pokožka, se pak částečně postarají důmyslné vrstvy funkčního oblečení, jež ji odvedou pryč od povrchu těla. I proto se můžeme cítit méně zapoceni, než v létě. Nicméně opak bývá mnohdy pravdou (více v článku Pitný režim v zimě: pozor na horké a studené).

Nezapomeňte na lehké zahřátí a jemné protažení

I většina víkendových jezdců ví, že před sportovní aktivitou je vhodné se před usednutím do sedla nejdříve zahřát a následně si velmi nenásilně protáhnout svaly, obzvláště ty, které budou nejvíce zapojovány. Avšak žádná bolest, žádné kmity! Dýcháme volně, myšlenky soustředíme na každý detail pohybu. Zahřátí i protažení připraví svaly na budoucí intenzivní práci a pomůže předejít případným svalovým mikrotraumatům a namožení. „Zrychlit z nuly na sto“, zvláště v zimě, je pro pohybový aparát velmi nešetrné. A pozor! I po dojezdu je vhodné svaly lehce protáhnou, ale raději v teple, až budete převlečení do suchého oblečení.