Články / O čem se mluví

Předchozí díl: Na kole do Afriky VIII: Pisa a Korsické hory

Na italském a francouzském území je snídaně něco, co se nebere vážně. Ale americká snídaně s Glennem a jeho holkama byla rozhodně zatím nejvydatnější na mé cestě. Lyžař par excellence, Glenn Plake jakožto vrcholový sportovec chápe důležitost správné výživy. Ráno jsem zajel do obchodu koupit některé ingredience a Glenn a jeho manželka Kimberly připravili snídani, která by byla vhodná i pro závodníka na Tour de France, jejíž peloton jsme očekávali později během dopoledne. Hlavní složka snídaně?  Slanina!

Totiž, Glenn chce napsat knihu o výživě, ve které se chystá vysvětlit, že kalorie jsou dobré a prostě musíte jíst hodně slaniny, pokud chcete vynakládat hodně energie. "To prase nedělá žádný tělocvik, takže je v něm energie jen tak uložena a může být využita sportovcem, který si dá slaninu k snídani". Nebudu odhalovat více, přečtěte si Glennovu knihu, až vyjde. Jsem si jist, že to bude zábavné čtení.

Při snídani jsme měli zajímavou návštěvu. Místní obyvatel viděl americkou vlajku a přišel s námi promluvit. Řekl nám mnoho zajímavých věcí o ostrově a jednu věc si budu pamatovat moc dobře: "Corse est la seule ile dans la Mediterranee, qui n'est pas betonnee". V podstatě, Korsika je jediný ostrov ve Středozemním moři, který není vybetonovaný. A hned mě napadlo: "Vždyť on má pravdu, nikde jsem neviděl žádné resorty a hotelové komplexy, jako jinde ve Středozemí. Jak je to možné?" A jako by četl mé myšlenky, dodal: "Protože za to bojujeme, klademe bomby!" Pokud se místním nelíbí nový rozvoj, nebo nové domy postavené bohatými cizinci - a Francouzi jsou také vnímáni jako cizinci - v blízkosti pobřeží, prostě tyto domy vyhodí do povětří. Dělají to, když v domech nikdo není, aby nedošlo ke ztrátám na životech. Ale určitě to dá message ostatním, kteří by v oblasti chtěli stavět.

Po takovéto výbušné snídani jsem se cítil, že bych mohl mít dost munice, abych se pokusil o poměrně odvážné přeplavání tři kilometry širokého zálivu. Byly tam proudy a moře bylo rozbouřené už ráno. Ale prostě jsem to musel udělat. Stejně bychom dopoledne jen čekali, než přijede peloton. Ke konci už mě chytaly křeče, tak jsem si říkal, že bych si měl koupit potassium a magnesium. Připlaval jsem na druhou stranu - zrovna se tam stavěl nový velký dům - vše z betonu. Poprosil jsem o vodu. "Tys plaval přes záliv bez doprovodného člunu? Ach, to je tak nebezpečné! Pojeď s námi, nebo nestihneš peloton", majitelé byli právě na odchodu - odjížděli do vesnice na konci zálivu sledovat Tour - a nabídli mi odvoz. "Nebojíte se, že váš nový dům vyhodí do povětří?" Byla moje první otázka, když jsem checknul jejich monumentální sídlo s infinity bazénem a luxusním výhledem na moře. "No, to se tady prostě stává, hold to musíme risknout. Víš, v Bretani, kde bydlíme, nemáme teplé moře."

Jenže ze zátoky jsem to měl ještě několik kilometrů na náš vyhlídkový mys, odkud jsme chtěli sledovat etapu. Musel bych jít hodně dlouho a silnice byla už uzavřená, abych jel stopem. Naštěstí mě vzalo auto závodního týmu, což byla zajímavá zkušenost. Jejich úkolem bylo merkovat každý obrubník, kanál, díru ve vozovce a odeslat tyto info jezdcům. Když jsem se vrátil na naše stanoviště, byli jsme ready sledovat peloton, který proletěl kolem v plné rychlosti. Když znovu otevřeli cestu, tak přijel Mr. X. Přijel večer trajektem na ostrov a poradil jsem mu, ať to vezme po horské silnici, která vyústí jen pár kilometrů od našeho stanoviště. Do uzavírky už to nestihl, a tak sledoval peloton o vesnici dále.

Kdo je Mr. X? No, Mr. X je můj dobrý kamarád, který mi dal skvělou radu před cestou: "Kámo, jestli pojedeš přes Korsiku, tak to musíš načasovat zrovna, když tam bude Tour. Potkáme se tam!" Mnoho kamarádů a kamarádek se mnou chtělo jet alespoň část cesty, ale znáte to, práce, rodina, povinnosti. Pak přišla šílená horka a nikomu se vlastně ani moc nechtělo. Mr. X byl zatím jediný kámoš, který mě přijel na mé cestě podpořit - během své cesty na dovolenou s rodiči na Sardinii. Věc je ta, že si nepřeje, aby byla odhalena jeho plná totožnost a požádal mě, abych o něm referoval pod pseudonymem. Důvodem pro tento požadavek anonymity je fakt, že pochází z nejmenované zubožené země, kde jsou lidé velmi závistiví. Takže nechce, aby někdo věděl, že si jezdí na výlety do zahraničí, že řídí nové pěkné sportovní auto, nebo že jezdí na kole nejvyšší kvality. Ale Mr. X je normální cool borec a dozvíte se o něm více v následujících kapitolách. A holky, pozor, je to jeden z posledních mých kámošů, který ještě není ženatý!

Doposud Mr. X jezdil více na horském kole a nevlastnil silniční kolo. Já jsem dostal na cestu zapůjčeno suprovní kolo Scott, a tak jsem mu nabídl, aby jel na mém silničním kole. Má hliníkový rám a karbonovou vidosázel dobrými komponenty, takže je docela lehké. Ale když Mr. X vybalil zbrusu novou žiletku ze svého, koňskými silami nabitého bouráku, pochopil jsem, proč odmítl mou nabídku. Jeden po druhém jsme potěžkali jeho nové kolo a byli v úžasu. Hmotnost: 5,5 kilo! To je dokonce ilegální pro závody! "No, to bylo to nejlepší, co v tom shopu měli. Rám je vyroben ze speciálního karbonu, který se používá na neprůstřelné vesty". Cenovka? Stejná jako za zbrusu nový rapidní vůz střední třídy od automobilky Škoda.

I když jsem měl jet na jih směrem k Africe, přijali jsme Glennovo pozvání šlapat s nimi chvíli na severu ve směru třetí etapy Tour de France a vidět více z krásného západního pobřeží Korsiky. Bylo to opravdu fajn jet pro změnu ve skupině. To je prostě něco, co se musí zažít, abyste pochopili kouzlo silniční cyklistiky. V Sargese jsme sledovali konec etapy v televizi nad zmrzlinou a pak se naše cesty rozdělily - Glenn a jeho tým pokračoval na sever sledovat Tour - a Mr. X a moje maličkost směrem na jih. Bylo to tak příjemné trávit čas s Glennem, Kimberly a jejich kamarádkou Louise. Glennovi se opravdu líbilo moje podnikání v oboru organizování lyžařských zájezdů: "Chlape, musíš v tom pokračovat, protože toto je věc, která drží při životě lyžařský průmysl". Možná jednoho dne Glenn přijede na náš zájezd CITY SKI jako VIP host!

S Mr. X jsme přijeli zpátky k autu a jeli zpět do Ajaccio - ani mi nevadilo jet pro změnu v autě, vzhledem k tomu, že jsem tuto silnici podél pobřeží šlapal na kole den předtím - a jak víte, nerad jezdím zpět po stejné cestě. Ajaccio bylo velmi drahé - i Mr. X si toho všiml, když všechny hotely v jeho vyhledávači v telefonu byly předražené. Tak vytáhl další ze svých elektronických pomocníků a díky satelitní mapě jsme našli hotel s výhledem za milión dolarů - na skále nad zálivem a městem Ajaccio. S výhledem na blikající světla města z několikasetmetrové výšky, jsme vychutnávali atmosféru - a vychutnávali pivo - velmi pomalu z oněch malých 0,2 l lahví - čtyři eura za každou!

Vzdálenost na kole: 42 km
Vzdálenost plavání: 3 km