Rady / Buď fit na kole

Než se vrhneme na něžné vlhké hojení odřenin, připomeňme si v osmi stručných bodech, jak správně postupovat při ošetření nekomplikované odřeniny:

1. Znečištěnou pokožku omyjeme proudem čisté vody, odřeninu i její okolí vydesinfikujeme. Asi nejčastěji používaný je 3 % roztok peroxidu vodíku, který je levný, výborně desinfikuje a staví drobná kapilární krvácení. Jeho aplikace je však nepříjemná a naprosto nevhodná v případech, kdy je potřeba ránu sešít (mírně „naleptané“ okraje tkáně se špatně šijí). Mnozí rodiče si proto oblíbili nepálivou Betadine.
2. POZOR! Mnoho jedinců je alergických na jód (obsahuje jej např. Betadine, Jodisol), proto použití desinfekčního roztoku raději s poraněným zkonzultujte.
3. Drobné kamínky, štěrk i písek je nutné z rány odstranit. Menší nečistoty vcelku spolehlivě vyplaví peroxid, větší lze vytahat pinzetou, otrlí jedinci mohou použít měkký (!) kartáček.
4. Do vyčištěné a vydesinfikované rány nic nesypte, ani ji ničím nemažte!
5. Poranění sterilně kryjte. Rána by však neměla mokvat, a tak je dobré po čase umožnit její vysychání a tvorbu strupů. (V případě vlhkého hojení rány je postup poněkud odlišný.)
6. Otoky v okolí poranění chlaďte.
7. V případě neustupující  bolesti vyhledejte lékaře, aby vyloučil poranění kloubu nebo kosti. Totéž platí i tehdy, pokud rána hnisá, vytrvale bolí, otok je horký, nebo se dokonce zduří mízní uzliny a přidá teplota či zimnice.

Vlhké hojení ran: snižuje bolestivost převazu, zlepšuje hojení a eliminuje výskyt jizev

Částečně odlišný postup se aplikuje při tzv. vlhkém hojení ran; starobylém postupu ošetření ran, používaném např. ve starověkém Sumeru a Egyptě. Tehdy se obklady na rány a odřeniny máčely do směsí bylin, medu a tuku, což obvazu údajně zajišťovalo nejen bariérovou ochranu, ale také antimikrobiální působení. Použité látky navíc pomáhaly při hojení rány. Například věhlasný římský lékař Galen ve svých spisech poznamenal, že zranění gladiátorů se nejlépe hojí ve vlhkých obvazech.

Dle soudobých lékařských poznatků snižuje vlhké hojení bolestivost při převazu, zlepšuje hojení a snižuje výskyt komplikací. V praxi lze pozorovat i menší míru zjizvení poraněné oblasti a takřka absenci strupů.

Moderní vlhký obvaz? Kupte si do cyklolékárničky hydrogelové náplasti.

V současnosti si asi doma nikdo nebude míchat speciální obkladové směsi, do kterých by máčel obklady a obvazy, natož aby je s sebou bral pro strýčka příhodu na cyklistické výpravy. K dostání jsou naštěstí již moderní tzv. hydrogelové náplasti. Ty jsou sice o něco dražší, než náplasti klasické, avšak na kůži se ponechávají i několik dní (dle návodu). Obvykle jsou hypoalergenní, prodyšné, omyvatelné a sterilní. Hydrogelové náplasti obsahují až 70% vody, a jsou vyrobeny tak, aby ránu hydratovaly a zároveň z ní absorbovaly  nečistoty. Hydrogelové náplasti navíc obsahují antibakteriální složku zamezující průniku infekce k ráně. Náplast pomůže na ráně vytvořit specifické mikroklima, které je ideální pro rychlé hojení rány. Z osobní zkušenosti musím říci, že jsem během hojení větší odřeniny ošetřené tímto typem náplasti kupodivu nezaznamenala strup a následné zjizvení bylo takřka minimální. Náplast aplikujte dle pokynů výrobce, vždy na již očištěnou ránu.

Nevýhody? Ano i ty existují.

První nevýhodou je již zmíněná cena náplastí, např. 20 ks menších náplastí seženete za cca. 200 Kč. Druhou nevýhodou je horší dostupnost náplastí větších rozměrů. Zatímco malé náplasti na drobné rány a odřeniny již běžně zakoupíte v lékárnách a samozřejmě vcelku výhodně i ve specializovaných e-shopech, náplasti větších rozměrů (na velké odřeniny) se shání o poznání hůře. Nicméně pokud o ně stojíte, možná vám je objednají ve zdravotnických potřebách nebo v ochotné lékárně.