Rady / Buď fit na kole

Nealkoholické pivo pod drobnohledem

Ač vám při šlapání do kopce dodává vidina oroseného půllitru v nedaleké hospůdce sílu za dva a kuráž za tři, je jasné, že pivo za řidítka (volant, pádlo) prostě nepatří. Chuťové buňky odmítající již další sladké příchutě sportovních nápojů pak pomůže ukonejšit kvalitní „nealko“. Které je nejlepší? Neztrácí tento nápoj spolu s alkoholem i cenné látky? Jak je to s kilojouly?

Víte, co má v českém pojetí společného rekreační cyklistika a vodáctví? Asi jste uhádli – alkohol, přesněji snad pivo. Mnozí rekreační vodáci mají trika politá víc od piva, než od vody v řece. A když se v létě rozhlédnete na zahrádkách u restaurací poblíž cyklostezek, spočítáte cyklisty bez půllitru v ruce na prstech jedné ruky (zvlášť šílené je popíjení piva po cestě u těch, kteří za sebou táhnou své potomstvo na tyči či ve vozíku). Proto je těchto dvou oblíbených aktivit poměrně vysoké procento úrazů zaviněných požitím alkoholu. Ani cyklisté na kole, ani vodáci v lodi by však ze zákona pít neměli. A nejsou-li dbalí zákonů, měli by alespoň užívat zdravý selský rozum a chuťové buňky během jízdy ošálit nealkoholickým mokem, který se v mnoha případech běžnému pivu chuťově velmi blíží. A pozor, neblíží se jen chuťově, ale i obsahem cenných „pivních“ látek.

Které vitamíny v pivu najdeme?

V pivu lze najít celou řadu nutričně zajímavých látek, z vitamínů to jsou především vitamíny řady B, konkrétně thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin a cenná kyselina listová. „Béčka“ jsou pak naprosto nezbytná pro fungování nervového systému a také pro řadu důležitých metabolických procesů v těle. Z minerálů v pivu najdeme sodík a draslík (navíc v takřka ideálním poměru), cenný hořčík, křemík, vápník a v nutričně nevýznamném množství ještě některé další minerální látky. V zlatavém moku nás vzhledem k použitým výrobním surovinám potěší také polyfenoly s nezanedbatelnými antioxidační účinky.

Pivo je vzhledem k slušnému obsahu sacharidů nápojem kaloricky vydatným, orosený půllitr v sobě ukrývá průměrně okolo 700 — 900 kJ. 3 „kousky“ se tedy rovnají třetině až polovině doporučeného denního kalorického příjmu (samozřejmě že záleží na pohlaví, konstituci, pohybové aktivitě apod.). Avšak platí to i o pivu nealkoholickém? Ne tak docela, energetická hodnota je totiž nižší! Proč? Protože v něm chybí kaloricky vydatný alkohol, nositel tzv. prázdných kalorií, které tělu zhola nic nepřináší (tedy kromě tloustnutí).

Běžné výčepní pivo v průměru obsahuje asi 140 kJ/100 ml.

Nealkoholické pivo v průměru obsahuje asi 80 kJ/100 ml.

Nemizí s alkoholem i vitamíny?

Než si odpovíme na položenou otázku, dovolím si připomenout, proč je alkohol během sportovního výkonu z fyziologického hlediska nevítaným společníkem. Alkohol je organismem vnímán jako nebezpečná toxická látka – jednoduše jako jed. Proto je pro tělo jeho odbourání naprostou prioritou a ostatní důležité úkoly (např. zpracování laktátu, doplňování glykogenu apod.), které přímo souvisí se zvýšenou fyzickou zátěží, pak postávají v pomyslné frontě za ním. Navíc je všeobecně známé, že alkohol negativně ovlivňuje svalovou sílu, rychlost a kardiovaskulární vytrvalost, dále má negativní vliv na psychomotorické funkce, koordinaci pohybů a působí močopudně.

A konečně, mění se nějak odstraněním alkoholu z piva i obsah zmíněných biologicky cenných látky? Nemění! Odborné texty se shodují na tom, že obsah těchto látek zůstává zachován, navíc nepřítomný alkohol nemůže komplikovat např. vstřebávání vitamínů B. Jen je potřeba počítat s tím, že „béčka“ patří mezi vitamíny velmi citlivé na okolní prostředí, manipulaci, ničí je i dlouhé skladování, dlouhodobá světelná expozice a samozřejmě i vysoké teploty.

Historické „nealko-okénko“

První pokusy o výrobu nealkoholického piva sahají do dob restrikcí a nekompromisního tažení proti každému nápoji, co byl alkoholem byť jen cítit – do temné doby americké prohibice. Další významné impulsy vysílala např. i poptávka v zemích s muslimským obyvatelstvem, kde by pivo chutnalo a šlo na odbyt, jen kdyby v něm nebyl islámem zapovězený alkohol. V Evropě se první (švýcarské a německé) pokusy o výrobu „nealka“ datují do období po II. světové válce. V Čechách bylo možné koupit první nealkoholické pivo pro motoristy Pito (PIvo + auTO) v 70. letech minulého století. V současnosti produkce i poptávka po nealkoholickém pivu stále roste a začínají se u nás vyrábět i netradiční nealkoholická ovocná piva.

Termínem nealkoholické pivo se v ČR označuje pivo, jež má maximálně 0,5 objemového procenta alkoholu. (Nicméně např. v muslimských zemích nesmí nealkoholické pivo obsahovat alkohol naprosto žádný!)