Rady

S větrem v zádech se sice jede i na rovině jako z kopce, ale je-li vítr silný a studený, asi tuto výhodu příliš neoceníte. Protivítr nám naopak vyrobí pomyslné stoupání i na rovině a navíc nám v zimních dnech přepečlivě vybarví tváře a s velkou pravděpodobností připraví končetiny, nos i uši o veškerý tepelný komfort (podrobný článek o omrzlinách najdete ZDE).

Vítr je tedy pro všechny zimní sportovce nepříjemným a zároveň i potencionálně nebezpečným společníkem. Teploměr sice může ukazovat rozumné hodnoty (a my se podle nich oblékneme), avšak silný studený vítr dokáže naší „pocitovou teplotu“ snížit i o desítku stupňů.

Proč je nám větší zima, když fouká?

Při zimním či podzimním počasí se při výběru oblečení nespoléhejte pouze na teploměr, ten totiž není schopen na proudění větru reagovat. Jednoduše změří teplotu vzduchu a hotovo. Proto se vždy při větrném počasí oblékněte o něco tepleji, než byste se oblékli dle údaje na venkovním teploměru. V případě, že byste chtěli relativně přesnou hodnotu „pocitové teploty“, zjistit, lze si ji vypočítat na kalkulačce tzv. větromrazového indexu.

Do jednoduché kalkulačky „větromrazového indexu“, kterou najdete například na www.srh.noaa.gov, zadáte pouze dvě veličiny; a to vzdušnou teplotu a aktuální rychlost větru. Tu velmi jednoduše zjistíte například na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu – old.chmi.cz. Rychlost větru je možné též odhadnout dle známé Beaufortovy stupnice, jež vyhodnocuje určité jevy na souši či na vodě a podle nich se pak odhaduje kýžená rychlost. Například se pozoruje, jakým způsobem stoupá kouř z ohně, jak moc se ohýbají stromy a keře, jakým způsobem vlají prapory apod. Přehlednou tabulku najdete na www.converter.cz/tabulky/beaufortova-stupnice.htm.

Proč k pocitovému snížení teploty při větrném počasí dochází? Mrazivý vítr totiž odnímá tělu mnohem více tepla, než by uniklo za bezvětří.  Zahřátý vzduch v bezprostředním okolí těla (jakási vzdušná izolační vrstvička) je neustále atakován prouděním vzduchu (v zimě navíc studeného). Čím je vítr silnější, tím více tepla naše tělo ztrácí.

Avšak existuje ještě jeden důvod, proč za větrného počasí pociťujeme menší tepelný komfort, než jaký slibuje teploměr. A tím je skutečnost, že se z naší pokožky neustále odpařuje voda a k vypařovaní je samozřejmě opět zapotřebí teplo. To je odebíráno jak z našeho těla, tak z teplé vrstvičky vzduchu, jež každého z nás obklopuje. Je-li venku větrno, je povrch těla neustále omýván stále novými dávkami vzduchu, a v takovém případě bývá vypařování velmi intenzívní. A k tomu je opět logicky zapotřebí značné množství tepla, to je však větrem našemu tělu odnímáno…

Tabulka: wikipedia.com