Prahou projelo v rámci Velké jarní cyklojízdy 5000 cyklistů
Tisíce účastníků Velké jarní cyklojízdy vyrazily v sobotu odpoledne z náměstí Jiřího z Poděbrad, projeli centrem města a zamířili do Stromovky. Cílem pořadatelů akce bylo mimo jiné připomenout, že Praha - oproti moderním evropským městům - o využití kola pro pohyb městem v lepším případě mluví, sotva kdy však reálně koná.
Pravidelná společná jízda Pražanů na kolech opět připomněla, že zdaleka ne všude a vždy musíme všichni jet autem. Opak je pravdou. Často je zejména ve městě volba jiných forem dopravy všestranně výhodnější, jen se na to často, od dopravního zpravodajství až po plánování nových investic do ulic a veřejných prostranství, zapomíná. Upozornit na výhodnost cyklistické dopravy v metropoli chtěla tradiční Velká jarní cyklojízda, které se podle odhadů policie zúčastnilo 5000 lidí.
Cyklisté vyjeli v 16:00 od kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad, pokračovali Vinohradskou třídou na náměstí Míru, Žitnou ulicí na Václavské náměstí. Poté projeli Opletalovou, Hybernskou a ulicí Ke Štvanici, po nábřeží směrem k Mánesovu mostu a zpět proti proudu Vltavy na Štefánikův most. Odtud vyrazili po nábřeží na Hlávkův most a do Královské obory. V cíli cyklojízdy všichni cyklisté rituálně zvedli kola nad hlavu. A v podvečer začala ve Stromovce afterparty.
Na jednotlivých místech policie zastavila dopravu vždy zhruba na půl hodiny, než projeli i poslední účastníci. Krátkodobě byl v některých lokalitách omezen i provoz městské hromadné dopravy. Cyklisté si tak mohli zažít nejen netradiční společenskou událost, ale i pohodové tempo a bezpečí v bublině tvořené ostatními cyklisty.
Tradice cyklojízd
Cyklojízdy se v Praze jezdí více než deset let a postupně se prosazují i do dalších měst. Pomáhají tak zodpovědným úředníkům názorně ukázat, že poptávka po lepších možnostech pro pohyb na kole městem roste. Zjevný rozpor mezi (nízkou) podporou cyklistické dopravy a (rostoucím) množstvím jejích každodenních uživatelů je nadále neudržitelný. Obvyklý argument, že Praha není město pro kola, nemůže ve srovnání s cyklojízdou obstát. Uživatelé a potenciální zájemci tu jsou. Podpoří jejich k městu šetrnou a finančně nenáročnou volbu politici?
Fenomén cyklojízd má své kořeny v USA, v San Franciscu na počátku 90. let. Postupem času se šířil všemi směry a už přes deset let je součástí městského dění i v ČR. Městské cyklojízdy se dnes pravidelně konají v řadě měst po celém světě. Miliony lidí denně jezdí na kole do práce, do školy, za zábavou. Kolo bylo, je a bude především nenáročný a levný osobní dopravní prostředek. Proč ho tak tedy nevyužít?
Všude po světě rychle stoupá počet lidí, kteří ve městech denně volí pohodu, rychlost, nezávislost a fyzickou aktivitu na kole namísto stresu a nehybnosti v zácpě či závislosti na jízdních řádech pomalého autobusu. I v Praze se jen mezi lety 2010 a 2011 zvýšil počet uživatel kol o 46%.
Ilustrační foto: Michal Červený, MTBS.cz
Související články
- Dooring – strašák pro městské cyklisty
- Pražské cyklozvonění proběhne v sobotu 22. září 2018
- Jak projet křižovatkou na kole správně a bezpečně?
- Může jet cyklista po přechodu pro chodce?
- Cyklista na chodníku: jak to vlastně celé je?
- Praha chce zlepšit ohleduplnost cyklistů, motoristů a chodců
- Sdílená kola v Praze levná jako MHD
- Praha, jak ji možná ještě neznáte: Pražská cyklojízda
- Velká jarní cyklojízda vyrazí 22. dubna ze čtyř směrů
- První zimní cyklojízda v Moskvě krutému mrazu navzdory