Výlety / V Česku

Je sobota 1. 6. 2013, venku vytrvale mrholí a já vyrážím na krátkou cykloprocházku na pražskou náplavku. Hlavou mi kdoví proč zní zkomolená „Krylovka“: „Prší a venku se setmělo, tato jízda bude krátká…“ – kytarový doprovod obstarává vytrvalé pleskání kapek o hladinu zatím jen lehce rozvodněné Vltavy. Střídavě šlapu do pedálů a kvůli focení neustále sesedám a nasedám do mokrého sedla. Netrvá to dlouho, a pomalu začínám proklínat nápad, strávit pár hodin jízdou po pražské náplavce s cílem předat majitelům kol tip na cykloprocházku centrem Prahy.

Možná jste si to také všimli, ale městům bez řeky chybí krev – pulsující tepna, kolem které to žije; za slunných dní to u vody voní láskou, prázdninami a dálkami, když je sychravo, brodíte se nostalgicky loužemi, v hlavě vám šumí déšť a vzpomínky. S narůstajícím počtem studených kapek bubnujících na hladinu, dlažební kostky i váš zátylek zde možná najdete smíření s těžkostmi, kterými procházíte.  (Tedy samozřejmě v případě, že se hladina řeky nezvedne tak, že ony těžkosti naopak přinese.)

Od Mánesa pod Vyšehrad

Vzhledem k stoupající hladině Vltavy a nepříznivému počasí vám dnes naservírujeme pouze část náplavky a navazující cyklotrasy směrem Bráník a Modřany, kde potom dle chuti, počasí a logistických možností můžete pokračovat dál, třeba až do Vraného nad Vltavou.

Příliš nedoporučuji začínat vyjížďku u Palackého nebo Karlova mostu, místa jsou to sice romantická a historicky významná, v mapách se zde pěkně vyjímá cyklotrasa č. A2 Vltavská, nicméně proplétat se mezi davy turistů či aut není asi to, co na kole hledáte. Chcete-li opravdovou romantiku a žádná auta, vyrazte až od galerie Mánes, dolů k vodě pod Jiráskův most. Cyklostezka zde vede přímo po náplavce. Váš nos zde zaplaví charakteristická vůně řeky, lodních motorů i přilehlých kaváren a grilů. Náplavka vás zkrátka donutí si jízdu vychutnat. Kvůli turistům (když není pěkně, tak jich tu tolik nepotkáte) a občas i labutím budete však muset jet pomalu a ohleduplně. Cestou si prohlídnete desítky kotvících lodí i jedno unikátní divadlo na vodě, Divadelní loď bratří Formanů. Jízdu zpestří i výstava historických snímků, která připomene 100. výročí pražských Primátorek, proslulého veslařského závodu. Tajemně pak působí ústí potoka Botiče nedaleko Vyšehradské tunelu.

Od Vyšehradu do Podolí a kolem Bránické skály třeba až do Modřan

Před Vyšehradským tunelem se s náplavkou rozloučíme a po vyšlápnutí výjezdu od vody se možná lekneme automobilového provozu před tunelem – avšak není třeba se bát, natož lekat! Za tunelem se můžeme těšit nejen z výhledu na kotviště lodí u Veslařského ostrova, ale také na komfortní cyklostezku (stále jedeme po A2 Vltavské) vedoucí podél Vltavy okolo Podolské vodárny, proslulého plaveckého bazénu, později Bránické skály až do Bráníka a Modřan. U Veslařského ostrova se sice od Vltavy zhruba na 1,5 km vzdálíme, abychom se k ní kousek za Bránickou skálou (tyčí se na druhé straně silnice) opět na chvíli přimkli.  Po cyklostezce č. A2 Vltavská můžeme pak velmi pohodlně pokračovat až do Modřan, dále pod proslulé největší keltské oppidum Závist na Zbraslavi a pod chráněnou Zvolskou homoli před Vraným nad Vltavou. 

Možná to nevíte, ale celou cestu s vámi kráčely duše našich předků, kteří v údolí Vltavy zakládali první osady a města. Kéž by jejich duše navždy střežily Vltavu, aby nám zachovala přízeň.

Foto: archiv autorky