Rady / Buď fit na kole

Výrobci sportovní výživy a nápojů hýří nápady, barvami, chutěmi (i „nechutěmi“) a každoročně také mnoha novinkami. Předhání se v tom, kdo sportovce nakrmí a napojí efektivněji, doslova ho zasypou či zalijí dávkou vitamínů, minerálů a samozřejmě také barviv, konzervantů a obrovskou dávkou cukru. Jenže potřebuje turisticky zaměřený cyklista, byť ujede i 50 – 60 km takové vymoženosti? Nestačí mu obyčejná voda, která je tím nejjednodušším, nejuniverzálnějším, nejlevnějším a často i nejideálnějším nápojem vůbec?

„Hypotonická voda“ tekutiny dodá

Pokud vás nečeká mnohakilometrová trasa v závratném tempu a v tropickém vedru, bude běžnému cykloturistovi obyčejná voda naprosto stačit. Navíc vám ničím nenačichne camelbak nebo bidon.

Voda pak patří mezi tekutiny, které mají koncentraci iontů nižší než krevní plazma, takovým nápojům odborníci říkají hypotonické. Velkou předností hypotonických nápojů, tedy i vody je, že se na rozdíl od nápojů isotonických a hypertonických velmi rychle vstřebávají a rychle doplní chybějící tekutiny.

Voda i další hypotonické nápoje nacházejí své uplatnění zejména u sportů, u nichž dochází k maximálnímu pocení. Pouze na pití vody (hypotonického nápoje) se však nelze omezit v případě, že velmi intenzivně šlapete do pedálů déle než 1,5 hodinu. Proč? Protože během intenzivního pocení neztrácíte jen tekutiny, ale i minerální látky (zejména sodík a draslík), které v organismu zajišťují tzv. elektrolytovou rovnováhu. Důsledkem narušení této rovnováhy může v krajním případě být i tzv. hypotonická dehydratace. Pokud tedy v horku, při celodenním namáhavém sportu pijete jen vodu, vězte, že spolu s vodou, která z vás odchází, a doslova vyplachujete z organismu minerály. Ty při dalším pití vody znovu a znovu ředíte na „homeopatické“ koncentrace. 

Hypotonická dehydratace: úbytek sil, malátnost, slabost

Co se v organismu děje při tzv. hypotonické dehydrataci? Snižuje se objem mimobuněčné tekutiny a zvětšuje objem vnitrobuněčné tekutiny, tedy i objem buněk. Mezi hlavní projevy hypotonické dehydratace patří pokles krevního tlaku, následný pocit slabosti a úbytek sil. Dále se mohou dostavit až mžitky i zatmění před očima, v závažnějších případech také ztráta vědomí a poruchy krevního oběhu. V nejkrajnějších situacích je organismus ohrožen rozvojem život ohrožujícího šoku. Takové závažné stavy však obvykle na denním pořádku rekreačních cyklistů nebývají. I když ani ti by neměli, zvláště v horkých letních dnech, při delší dobu trvající sportovní aktivitě správný pitný režim podceňovat.

Kdy vyměnit vodu za iontový nápoj?

Léto je tu a sním i horké dny a vrchol cyklistické sezóny. Pokud se hodláte do tohoto žhavého víru vrhnout po hlavě a bezhlavě zdolávat kilometry, nezapomeňte na to, že v případě dlouhých, náročných a propocených etap, je vhodné do pitného režimu začlenit i nějaký iontový isotonický nápoj. V případě, že ve vodách sportovcům určených speciálních nápojů stále poněkud „plavete“ a nejste si jistí v kramflekách, natož v tom, co do bidonu nalít, jistě vám pomůže článek s příznačným názvem Jak si střežím pitný režim publikovaný na partnerském webu www.mtbs.cz, kde najdepite například i následující praktické rady určené amatérským závodníkům.

• Než vyrazíte „do terénu“, dbejte na dostatečné avšak pozvolné zavodnění hypotonickým nápojem.
• Nečekejte na žízeň, nepijte velké množství tekutin najednou, spíše průběžně „usrkávejte“.
• Je-li počasí vlhké a horké, tekutinami nešetřete. Pozor na prudké ochlazení rozpálených sliznic vysloveně studeným nápojem (pod 10 stupňů), koledujete si tím o zánět horních cest dýchacích. V případě chladného počasí bývá vhodné volit nápoj vlažný, až mírně teplý (okolo 20 stupňů).
• V průběhu zátěže doplňujte tekutiny v pravidelných intervalech (zhruba po 15 - 20 min.) asi 150 až 250 ml. Základní tekutinou je kvalitní voda, popřípadě další hypotonické nápoje. Při déletrvající zátěži bývá vhodné zařadit isotonické iontové nápoje bohaté na sacharidy.
• Při volbě nápoje z hlediska obsaženého paliva - sacharidů, platí obdobné zásady, jako při výběru potravin (viz. článek: Vyznáte se v sacharidech?).
• Ihned po výkonu se doporučuje doplnit nejen tekutiny, ale také vyčerpané zásoby glykogenu (viz. článek: Sacharidy pro pokročilé) pomocí isotonických až hypertonických nápojů, které většinou obsahují nejen jednoduché cukry, ale také minerály, vitamíny a další prospěšné látky. Výhodná je též kombinace sacharidů s bílkovinami v poměru (3:1), neboť díky biochemickým reakcím probíhajícím při jejich metabolismu, napomáhají rychlejší obnově glykogenu.

Foto: archiv redakce