Rady / Doplňky

Cyklistické boty jsou často nespravedlivě považovány za součást oblečení. Ve skutečnosti jde především o cyklistické příslušenství. Jejich parametry jsou pro pohodlnou a bezpečnou jízdu stejně důležité, jako správně tvarovaná řídítka, nebo velikost rámu.

Při jejich nákupu byste proto měli postupovat obezřetně. Není příliš strategické orientovat se například jen podle ceny, nebo přesvědčivého sloganu. Neexistuje totiž žádná univerzální bota, vhodná pro každého cyklistu. Důležité je, jak bude sedět na noze právě vám.

Nohy jako v bavlnce

Početná skupina cyklistů dává při výběru bot největší důraz na vzhled a pohodlnost. Hlavní úkol cyklistické boty je přitom někde jinde: měla by chodidlo stabilně udržet v takové pozici, aby bylo vždy souběžné s kolenem a zároveň fungovat jako funkční prodloužení nohy. K dosažení tohoto cíle by měly být uzpůsobeny všechny její součásti, od správně tvarované podrážky až po vhodné vložky do bot.

Celkově není zásadnější kritérium pro výběr cyklistických bot než to, aby vám dobře seděly. Barva a materiál jsou věcí osobních preferencí, ale harmonický vztah mezi botou a nohou, to je to, oč tu běží. Hlavní roli hrají rozměry, tedy délka a šířka, přičemž druhý zmíněný parametr je zásadnější.

Pokud je bota tak široká, že vám v ní noha tak říkajíc “plave”, je logické, že jí neposkytuje dostatečnou oporu. Na druhé straně, pokud je moc úzká, nemá noha naopak žádný prostor k pohybu, což je nepohodlné a tedy nežádoucí. Zapomeňte na elegantní tvar, ten vám na kole bude k ničemu. Hledejte výrobce, který nabízí jeden druh boty v několika šířkách. Šířce boty by měla odpovídat také šířka podrážky.

Podrážka - od čeho se odrazit?

Tvar podrážky u cyklistických bot se pohybuje v rozmezí od velmi ploché po výrazně tvarovanou, kde je na první pohled patrný rozdíl mezi špičkou a patou. Druhá zmíněná dostává chodidla do pozice, která je příbuzná startovací pozici při sprintu, čímž nohám přidává na síle. Nic se ale nemá přehánět. Bota musí zároveň přiléhat k pedálům. Jakmile je vykrojení podrážky přehnané, postrádá smysl a udělá víc škody než užitku.

Horní část boty

Aby bylo dosaženo toho, že chodidlo bude opravdu stále v jedné linii s kolenem, musí být i horní část boty k tomu uzpůsobena. Jejím úkolem je zabránit, aby se noha v botě nadměrně pohybovala a proto musí mít dostatečně pevnou konstrukci. Ideální je kůže, pro svou přirozenou tuhost, často se ale používají i syntetické materiály. Jak už jsme ale zmínili výše, cílem není nohu v botě uvěznit, aby se nehnula ani o píď. Jen ji musíte mít dostatečně pod kontrolou.

Nevažte se

Zatímco klasické boty, určené k chůzi, jsou většinou vybaveny tkaničkami, cyklistické boty jsou v tomto ohledu nápaditější. Nejžhavější novinkou je BOA, neboli otočný mechanismus, který utahuje, či uvolňuje kovový kabel a tím i botu. Bude vyhovovat většině cyklistů, i výjimky se ale najdou. Například sprinterům BOA asi neposkytne stejný komfort a ochranu, jako přezky. Zapínání na suchý zip může být zase ideální pro cyklisty se zhroucenou klenbou, jelikož na rozdíl od jiných netlačí na nárt. I tady platí, že není rozumné vybírat si jen podle aktuální módy. Boty budete nosit vy a proto by měli vyhovovat konkrétně vašim požadavkům a stylu jízdy.

K obrazu svému

Teplem tvarovatelné podrážky jsou dalším hitem ve světě cyklistiky. Možnost upravit si boty tak trochu na míru je lákavá, je ale důležité si uvědomit, že tato “tvarovatelnost” s sebou nese i určitá rizika. Pokud máte už teď náběh na zhroucenou klenbu, nebo jiné problémy s chodidly, tvarovatelná bota bude jejich zrcadlovým odrazem a neposkytne jim tedy dostatečnou oporu. Naopak by mohla existující problémy ještě prohloubit. Pozor na to.

Uhlík nad zlato?

Uhlíková podrážka je v současné době u špičkových cyklistických bot samozřejmostí a stále častěji se objevuje i u bot střední třídy. Je nasnadě proč - je mnohem pevnější, než jiné materiály. Je to ale vždycky žádoucí? Uhlíková podrážka je sice pevná, zároveň ale není flexibilní, proto hůře absorbuje otřesy ze silnice a může odírat chodidlo. Nabízí tedy nohám solidní podporu, ale na úkor pohodlí. A k čemu je všechna podpora světa, když vám během projížďky na kole při každém šlápnutí do pedálu nohou projede nepříjemný pocit?

Rada na závěr: Nové cyklistické boty byste si měli kupovat minimálně každé dva roky. Ty staré jsou sice pohodlnější, protože jejich konstrukce časem povolila, zároveň vám už neposkytnou dostatečnou oporu. Protože se ale nejedná úplně o zanedbatelnou investici, doporučujeme si zjistit, v jakých mantinelech se ceny cyklistických bot pohybují. Snadno to porovnáte například na internetu. Díky tomu neutratíte víc, než je bezpodmínečně nutné.