Články / O čem se mluví

„Možnost bezpečně zaparkovat je jednou z podmínek většího používání jízdních kol v centru Prahy“, říká Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. Proto se oživení projektu sítě městských stojanů ve tvaru obráceného „U“ stalo jedním z požadavků, jež Auto*Mat adresoval primátoru Svobodovi. Se stojany typu „U“ má dobré zkušenosti Praha i řada jiných měst a zemí. Mimo pohodlného parkování kol slouží i jako ochrana chodníků, stromů a keřů. V Praze jich zatím bylo instalováno přes 800, většinou u škol, hřišť a městských úřadů. V centru města ale stále zoufale chybí. 

Zákon nařizující zaměstnavatelům postarat se o kola svých pracovníků, platil pouze do roku 2006. Pak se změnila pravidla. Poslanci se zřejmě obávali, že povinnost zřizovat státní pro kola by kladla na firmy a úřady enormní nároky na budování hlídaných parkovišť. Nový zákoník práce považuje za normální dopravní prostředek na cestu do práce už jen auto.

Některé firmy se přesto rozhodly instalovat stojany na vlastní náklady. Umisťují je zpravidla na své pozemky – do vnitrobloků, zahrádek nebo garáží. Operátor Vodafone umístil ve svém sídle ve Strašnicích stojany pro zaměstnance kvůli bezpečnosti v podzemních garážích. Uvnitř budovy má stojany také tvůrce webových aplikací, společnost Et Netera. „Stojany máme v budově, protože někteří zaměstnanci mají drahé kousky. Když ale přijede návštěva, rádi garáž otevřeme,“ říká Jan Pastyřík z Et Netery, která zvítězila v soutěži „Cyklozaměstnavatel roku 2010“.

Pokud si podnik chce nechat zřídit stojan na chodníku nebo na jiném veřejném prostranství, je ovšem nutné se domluvit s městem. Podle pražského informačního serveru není získat stojan zadarmo od města složité: oficiálně je zapotřebí pouze kontaktovat úřad příslušné městské části, který posoudí oprávněnost požadavku a sám kontaktuje cyklistického koordinátora Prahy.

Klára Sikorová z kavárny Mama Coffee v Praze 1 má ale jinou zkušenost: „Když jsme chtěli stojan zadarmo od města, museli jsme zpracovat situační plánky, kde přesně bude stát. Pořád nám v dokumentaci chyběly nějaké detaily,“ říká. Ve chvíli, kdy se majitel kavárny rozhodl zaplatit stojan sám, už razítko dostali jednoduše. „Myslím, že Praze 1 prostě chybějí peníze a ochota stojany udržovat,“ říká Sikorová.

Před restaurací U Veverky v Dejvicích jsou stojany zaplacené z městské kasy už rok. Majitel Petr Moravec přitom žádné obstrukce ze strany městské části nezažil. „Probíhala tu rekonstrukce silnice, tak jsem se domluvil s úředníky, kteří k nám chodí na obědy, aby sem dali stojany. Beru to jako službu zákazníkům a obyvatelům čtvrti. Město vyšlo vstříc,“ říká.

„Přístup městských částí se značně liší a záleží na jednotlivých úřednících, kteří o věci rozhodují. Program městských stojanů je bohužel pozastavený, takže vyřízení žádosti podané přes městskou část se může velmi protáhnout, i když bude vyhodnocena kladně,“ popisuje situaci Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.

Způsob fungování městských stojanů na kola

1. jednotlivec se obrátí na „svou“ městskou část
2. městská část komunikuje s Technickou správou komunikaci hlavního města (TSK), musí jí dodat dokumentaci pro umístění stojanů
3. TSK zaplatí stojan i jeho osazení (cca 2 + 5 tisíc korun)
4. městská část je správcem stojanu a provádí jeho údržbu (tomu se mnoho městských částí brání, proto stojany často nechtějí)

Cyklostojany jsou zaneseny v databázi dynamické mapy (většina i s fotodokumentací; piktogramy stojanů se zobrazí až při větším přiblížení mapy).

Tisková zpráva sdružení Auto*Mat
Ilustrační foto: Praha cyklistická