Články

Na kole do Afriky X: hurá na Sardinii

Na kole do Afriky X: hurá na Sardinii

Pavel Trčala musí rehabilitovat po operaci kolene a zvolil si jízdu na kole a plavání. Jeho cílem je dojet na kole do Afriky a už má za sebou pevninskou Evropu, Korsiku a míří na Sardinii...

Costa Smeralda

 

Když si Italové chtějí vychutnat pravděpodobně nejlepší pláže v Itálii, jedou na Costa Smeralda na severovýchodním pobreží Sardinie. To pobřeží je prostě... no, smaragdové. Barvy vody jsou jako v Karibiku a krajina je úchvatná. Zátoky a zálivy se podobají Chorvatsku, ale je zde mnohem vyšší poměr luxusních jachet v nich zaparkovaných. A na těchto jachtách, stejně jako v okolních malých a malebných městečkách, uslyšíte spoustu ruštiny. A můžete si být jisti, že tito turisté nepřijeli na zlevněných last-minute zájezdech.

Po krátké návštěvě vesnického trhu, jsem šlapal přes kopce do města Olbia, hlavního města severu Sardinie. Měl jsem v plánu přežít polední horko v knihovně, ale i přesto, že jsem mluvil šéfkami šéfek, nepodařilo se mi domluvit možnost zamčení kola někde v areálu knihovny.  Tentokrát to typické italské "to nejde" bylo naprosto neoblomné.  Nebyl jsem ready nechat kolo venku a rozhodl jsem se jet dál na jih. Ale před tím jsem si chtěl ověřit, jak je to s trajekty do Afriky.

 

Existuje trajekt ze Sardinie do Afriky? Na mapách je vyznačeno tečkované spojení mezi Sardinií a Tuniskem, což byteoreticky mělo znamenat, že by mezi těmito územími mělo fungovat trajektové spojení. Můj kamarád Mr. X byl shodou okolností na Sardinii několik měsíců předtím a viděl ukazatele na trajekt do Tunisu v přístavu Cagliari. Oba jsme se snažili najít tuto trajektovou společnost na internetu, ale bez úspěchu.

Dokonce jsem se pokoušel dovolat se do firem, které provozují trajekty ze Sardinie, ale volat do italské společnosti je akorát tak vtip. Nikdo nikdy nezvedá telefon.  A pokud, díky nadpozemskému štěstí, se Vám podaří někoho dostat na telefon, prostě jen řeknou: "Počkejte sekundu, spojím Vás s tím oddělením". A pak zavěsí.

Tak jsem si říkal, že moje nejlepší šance by bylo najít cestovní kancelář a najít tam někoho, kdo je v obraze, aby mi odpověděl na mou otázku: "Existuje trajekt ze Sardinie do Tuniska? "Ach, ano, ten jezdíval, ale loni ho zrušili", řekla mi paní v cestovní kanceláři." Vaše jediná šance je vzít trajekt na Sicílii a pak jet ze Sicílie do Tuniska". No, bylo by to oklikou, ale celá moje cesta je stejně zajížďka z každodenního života a aspoň uvidím Sicílii, řekl jsem si. "Když že odjíždí od Cagliari?"

"Za dva dny a jede pouze jednou týdně," dodala paní.

Tato informace byla poměrně zásadní. Pokud jsem nechtěl na Sardinii hangovat ještě další týden, musel jsem si pospíšit.  Měl jsem jen dva a půl dne na to, abych se dostal do Cagliari. Když se naše cesty rozešly po trajektu z Korsiky, Mr. X řekl: "Kámo, snaž se dojet do Cala Gonone zítra". A pak odjel do tohoto krásného plážového resortu, na půl cesty směrem na jih po východním pobřeží Sardinie, aby se tam setkal se svou rodinou.  Vzhledem k horku jsem si tuto vzdálenost chtěl rozložit na dva dny.  Ale po zjištění trajektových informací jsem prostě musel přitlačit a jet na jih rychle. Naštěstí se zvedl vítr ze severu a pomáhal mi na exponovaných částech cesty.

 

Sledoval jsem kitesurfing a windsurfing v zálivu poblíž Porto San Paolo s majestátním ostrovem Isola Tavolara v pozadí. V San Teodoro jsem viděl ceduli s reklamou na celý oběd za 8 Euro. Hodilo by se mi nějaké maso! No, ten kousek kuřete, podávaný na plastovém tácku s plastovými příbory, byl tak nepatrný, že jsem se následně vrátil k mému osvědčenému pizza palivu.

Když jsem jel dolů po uzavřené, ale průjezdné silnici s mostem ve výstavbě, francouzsko-anglický cyklistický pár se mě zeptal, zda mohou projet. Pokecali jsme a řekli mi o své cestě do Tuniska rok předtím: "Upřímně řečeno, nebylo to tam velmi přátelské.  Mají tam příliš mnoho turistů a prostě nemají zájem." "Potřebovali jste vízum?" "Ne, pokud máš pas EU,dostaneš jen razítko na hranicích. "Doporučili mi také cestu vnitrozemím k Irgoli. "Merci, et bon route".

 

Před tím, než jsem najel do vnitrozemí, udělal jsem si povinné plavání v zátoce poblíž Santa Lucia a pro mě to byla poslední pláž s čistou vodou na Sardinii. Milá rodinka ze Severu Itálie mi dovolila, abych si u nich nechal kolo.  Čerstvý po plavání jsem byl připraven na horskou etapu. Silnice, označená jako štěrková cesta na mé mapě, byla ve skutečnosti velmi široká asfaltová komunikace postupně stoupající k průsmyku.  "Je dobrá, ale velmi nudná," popsal tuto trasu výše zmíněný francouzský cyklista. Shledal jsem ji však fascinující, i když trochu strašidelnou. Údolí bylo pusté a nebyly v něm žádné křižovatky, žádné vesnice, ani žádné domy po desítky kilometrů. Cítil jsem se, jako bych byl někde v západních Spojených státech. Najednou jsem si vzpomněl na story, kterou mi den předtím Mr. X popsal z jeho cesty do Brazílie: "Představ si, skupina kitesurfovala daleko od vesnice a zastavili se na pláži.  Prišli borci s mačetama, vzali jejich kajty i oblečení a nechali je jít zpátky - nahé".  Na této cestě nebyla témeř žádná auta.  Pokud by někdo zastavil, vytáhl pistoli, vzal mi kolo a oblečení a nechal mě jít do další vesnice, nebyl by to příjemný zážitek. A vidět průstřely dopravních značek nebylo povzbudivé.  Skenoval jsem údolí a možné únikové cesty, ale všude byly jen skály a suchá tráva a člověk by se nikde neschoval.

Zvládl jsem to přes průsmyk a dolů k Irgoli, ale nikdo mě nevaroval před velkým stoupáním do Dorgali, téměř o 500 metrů výš! Když jsem se po sjezdu do Cala Gonone a setkal se s Mr. X a jeho rodinou, vítali mě jako hrdinu Tour de France. Mr. X totiž projel tuto trasu o den dříve a věděl, co těch skoro sto šedesát kilometrů znamenalo na kole. "Ale Pavle, mohl ses' vyhnout Dorgali a odbočit sem z hlavní silnice dříve.  Cesta není na mapě, ale Google to ukazuje na mém iPhone ". No, myslím, že šlapání bez těchto technologií prostě hold někdy znamená více práce pro mé svaly.  "A Pavle, už ses unavenej, nebo s námi půjdeš do klubu Havana. Mají tam kubánskou tanečnici!"  "Ale samozřejmě!"  Vydržel jsem hodinu, než jsem odpadl na terase bytu pronajatého rodiči Mr. X. A spal jsem  velmi dobře.

 

Kolo: 154 km
http://www.movescount.com/moves/move16780079
http://www.movescount.com/moves/move16780414

Plavani: 2.4 km
http://www.movescount.com/moves/move16780386

 

06.08.2013 - O čem se mluví - autor: Pavel Trčala - 13193x

Související články

  1. Orient Express Pavla Trčaly: část šestá - Antalya
  2. Orient Express Pavla Trčaly: část pátá - Olympos
  3. Orient Express Pavla Trčaly: část čtvrtá - Gökçeada
  4. Orient Express Pavla Trčaly: část třetí - sever Turecka
  5. Orient Express Pavla Trčaly: část druhá - Bulharsko
  6. Orient Express Pavla Trčaly: část první - Rumunsko
  7. Pavel Trčala: na kole z Afriky V
  8. Pavel Trčala: na kole z Afriky IV
  9. Na kole z Afriky I: Afrika a Sicílie
  10. Na kole do Afriky XIII: Nikdo se nekoupe v Palermu

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Reklama