Na kole to klouže? Obujte brusle!
Ne všichni cyklisté jsou „kolosportem" posedlí tak, že si sedlo v zimních měsících doslova nechají přimrznout k pozadí. Sezónní cyklisté, jejichž kolo nyní odpočívá ve sklepě, obouvají běžky, sjezdové lyže, brusle nebo si třeba vyzkouší i méně okoukané dálkové bruslení. Posílí tak nejen svaly dolních končetin a hýždí, ale i...
Pokud ani v zimě nehodláte posedávat mezi čtyřmi stěnami, ale patříte mezi milovníky tzv. outdoorových sportů, tedy sportů provozovaných venku v přírodě, pravděpodobně vyrážíte na běžky, či chodíte po zimní krajině pěšky. Možná jste si oblíbili „skialpy“, nebo jste věrní klasice – sjezdovkám, grogu a vleku u chaty. Nicméně ne každý z nás má vhodný lyžařský terén za humny, a tak se mnohdy musíme spokojit s horskými „víkendovkami“, které mohou být vzhledem k trvající finanční krizi spíše občasnou záležitostí. Máte-li tedy hory daleko a do kapsy hluboko, určitě se poblíž najde nějaký zamrzlý rybník, jezero nebo zimní stadión, kde zaplatíme obvykle méně, než za vstup do bazénu či permanentku na vlek.
Bruslení je vděčný sport; bruslíte-li v přírodě, je sportem finančně nenáročným, přesto však může sportem „výživným“, zvláště ve své typicky severské podobě, Švédskem vonícím dálkovým bruslením.
Bruslení – vytrvalost, posilování, rovnováha
Sportovně laděné bruslení má podobné energetické nároky jako běh. Energetická spotřeba je stejně jako u běhu (cyklistiky apod.) úměrná délce trati a intenzitě pohybu. Pokud si tedy dáte hodinku hokeje na rybníku, nebo vydržíte v ostřejším tempu kroužit hodinu po ledové ploše, rozhodně ukojíte svůj hlad po pohybu.
Bruslení na delší tratě samozřejmě nejvíce namáhá (a tedy i posiluje svalové partie dolních končetin a hýždí (všimli jste si někdy stehen útlé Martiny Sáblíkové? A jak jí to na kole jezdí!). Nicméně oproti cyklistice jsou vzhledem k charakteru pohybu a práci paží více zapojeny i některé svalové skupiny horní poloviny těla, zejména vzpřimovače páteře a trapézy. Zatížení těchto svalů se pak odvíjí od intenzity práce paží.
Tzv. dálkové bruslení, velmi populární např. ve Švédsku, lze bez diskuze zařadit mezi náročnější silově-vytrvalostní sportovní disciplíny. Intenzivní pohyb bruslaře na delší trati výtečně trénuje vytrvalost, sílu, ale také koordinaci pohybů a rovnováhu. Kromě toho, že si při bruslení dáte řádně do těla, „prosvištíte“ i řadu dalších motorických dovedností.
Dálkové bruslení: Máme se ještě co učit!
Samozřejmě, že i na zamrzlém Lipně (http://www.lipensko.org/bezky_brusleni_lipno.php), asi nejrozlehlejší upravované přírodní bruslařské lokalitě u nás, můžete bruslit na normálních bruslích. Možná vás však časem budou bolet nohy a v náročnějším přírodním terénu nebudou klasické brusle tak dobře držet směr a překonávat nerovnosti. Jejich nože jsou totiž na delší tratě na přírodním ledu krátké, a to doslova.
Pro řešení je třeba vyrazit až ke švédským bruslařským nadšencům a nechat se inspirovat jízdou na tzv. nordických bruslích. Tyto speciální brusle, určené zejména k jízdě na delších přírodních tratích, tzv. cross country bruslení, lze naštěstí sehnat už i u nás (např. www.nordickebrusle.cz).
Hlavním rozdílem mezi klasickými a nordickými bruslemi je v jejich konstrukci; nordická brusle je vlastně jen jakýmsi dlouhým připínacím nožem, který se připevňuje k botě na běžecké lyžování pomocí důvěrně známých typů vázání – NNN a SNS. Tato konstrukce umožňuje brusle na hůře sjízdných nebo dokonce nesjízdných místech rychle sundat a místo překonat pohodlně a bezpečně pěšky. Dle způsobu připevnění bruslí k botě jste již asi pochopili, že pata nordických bruslí je volná a bruslení tak připomíná pohyb na běžkách, a to včetně použití hůlek. Jelikož je pohyb na zamrzlých vodních plochách (jezerech, rybnících, přehradách a řekách) sportem potencionálně rizikovým, je nutné dodržovat určitá bezpečnostní opatření: např. nechodit na „icetrack“ sám, mít v batohu náhradní oblečení v nepromokavém obalu.
Důležité je i osvojení si alespoň elementárních znalostí o rozeznání bezpečných a nebezpečných zón. Velmi vhodné je vlastnit speciální záchranné hroty neboli vyprošťovací bodce.
Kam pro rady i tipy na výlety?
Bezvadným zdrojem informací je v Čechách zatím ojedinělá publikace „Na bruslích Českou republikou – Nesoustavný turistický průvodce po Čechách a Moravě, jak je lze vidět ze zamrzlých hladin“ od kolektivu autorů Radka Mikuláše, Jana Stodola a Tomáše Matouška. Kniha, která vyšla na sklonku roku 2005, se sice shání již vcelku obtížně, ale obvykle ji mívají v dobře zásobených knihovnách a některých internetových obchodech.
V úvodní části najdete teoretické rady, pokyny a spoustu praktických informací o vybavení, bezpečnosti apod., v další části vás čekají samotné tipy na kratší, delší i opravdu dlouhé výlety po zamrzlých českých tocích i stojatých vodách. Popisy jednotlivých výletů neopomíjí ani přírodovědecký výklad s upozorněním na zajímavá místa i památky na březích. Pokud se necháte zlákat, a na „icetrack“ se skutečně vydáte, odměnou vám mimo jiné bude i nezvyklý pohled na krajinu z naprosto jiného úhlu, než jste zvyklí ze sedla kola.
Zajímavé informace o dálkovém bruslení najdete např.:
http://brusleni.e-zpravy.cz/
Dálkové bruslení na přírodním ledě (svetoutdooru.cz)
Na bruslích po zamrzlých řekách a přehradách (ihned.cz)
Cross country bruslení (Rádio Wave)
Související články
- Výzva Do práce na kole poprvé také v lednu
- Na Mallorcu s tréninkovým a rehabilitačním centrem Alltraining.cz
- Tipy jak na mráz, déšť a vítr
- Jak teplota ovlivňuje namazání řetězu a funkci řazení
- Chcete zlepšit svou kondici? 5 rad jak na to
- Fatbike hitem sezóny 2015
- V zimě jezte jinak než v létě, radí naši předkové i čínská medicína
- Stopa pro život odstartuje na Šumavě
- Zima ve Velkých Karlovicích: sjezdovky, běžky i relax
- Jezdím na kole - potřebuji sporttester? A jaký?