Rady

Nasedáte do sedla, začínáte šlapat, z úst se vám z počátku ladně, později obvykle s vydatným supěním valí bělavé obláčky páry – vaše tělo poctivě ohřívá a vydatně zvlhčuje suchý mrazivý vzduch, aby ho plíce mohly dobře využít.

Pokud se v zimě zpotíte, velkou část potu zadrží a odvede funkční sportovní oblečení a vy máte možná dojem, že se potíte méně, než v jiných ročních obdobích.

Nejen při sportu, ale i v běžném životě si lze všimnout, že v zimě přijímáme obvykle méně tekutin, než v létě. Pocit žízně prostě nebývá tak intenzivní. Což může být při intenzivním sportování vcelku rizikové. Navíc počínající dehydratace snižuje výkonnost a pokročilejší stavy přímo ohrožují zdraví a v konečném důsledku i život.

Dehydratace je stav, který v organismu nastává při velkém, nadměrném úbytku tekutin v těle

Výsledkem je narušení vnitřní rovnováhy, což má dle stupně dehydratace za následek velkou škálu nepříjemných fyzických symptomů (např. nevolnost, sucho v ústech, únava, bolesti hlavy později také křeče, třes a dokonce i zvýšená tělesná teplota).  Pro sportovce je důležité si uvědomit, že nedostatečný pitný režim může snižovat výkonnost až o polovinu.

Čeho se vyvarovat a co si nalít?

Rozhodně je dobré ušetřit sliznici ústní i sliznici polykacích cest velkých teplotních šoků typu: mrazivý vzduch a horký nápoj, nebo naopak horký vzduch a ledový nápoj. Takové teplotní skoky sliznici velmi oslabují a ta se mimo jiné stává náchylnější k pomožení či osídlení patogenními organismy (viry, bakteriemi). Jaké tekutiny jsou tedy vhodné? Obecně lze říci, že vlažné (okolo 18 – 20ºC). I když v horkém létě lze akceptovat kvůli vítanému zchlazení organismu i rozmezí 10 – 12ºC.

Navíc horké nápoje sliznici prokazatelně poškozují, a dokonce jsou na základě několika výzkumů pokládané za jeden z rizikových faktorů přispívajících ke vzniku rakoviny hltanu a jícnu. Otázkou však zůstává, jak relativně stálou teplotu nápoje ve studeném počasí zabezpečit. Možností je vícero, pojďme si na ně posvítit…

Kam s vlažným či teplým nápojem, aby nevychladl?

• Nejjednoduší volbou je dobrá turistická termoska, ta však bývá vcelku neskladná, těžká a navíc v ní je tekutin málo. A tak se hodí spíše pro méně náročnou cykloturistiku, kdy nejedete na výkon, ale prostě jste na půl dne vyrazili s rodinou na kolo, kterého se nezříkáte ani v pozdním podzimu nebo dokonce v zimě. Jednoduše nejste z cukru.
• Na trhu jsou však již i moderní a lehké termobidony z nanogelu. Cena však odpovídá tomu, že jde stále ještě o novinku. (Smutné je, že obyčejně potřebujete alespoň dva bidony.)
• Sportovněji ladění cyklisté jezdící s camelbackem  si mohou svůj tekutinou naplněný „cyklistický hrb“ schovat pod bundu, což zaručuje alespoň částečné zachování teploty nápoje. Ne každému je však tento způsob příjemný, pohodlný. Navíc neřeší zamrzání hadičky, což lze částečně eliminovat izolačním (např. neoprenovým) návlekem.
• Jezdíte-li s camelbackem, zvykněte si kvůli zamrzání tekutiny v hadičce vždy po napití vyfouknout vodu zpět do vaku. Tak zabráníte nejen zamrznutí (extrém!) ale také tomu, abyste do sebe ihned po prvních doušcích nevpravili ledovou tříšť.
• Najdou se i sportovci naprosto spokojení s obyčejnými bidony v termoobalu. Bidon s horkým nápojem je během hodiny „pitelný“, druhý bidon (je-li potřeba) je po ruce s optimálně teplým nápojem připraveným k rychlé spotřebě.
• Posledním zajímavým nápadem je dát do batohu s camelbackem „nahřívací polštářky“, které udrží tekutinu příjemně teplou či vlažnou Přestože polštářek není horký, raději jej používejte ve flecovém obalu. Polštářek dejte na přední stranu camelbacku.

Další informace o pitném režimu obecně, typech nápojů a další užitečné „tekuté“ rady naleznete v článcích Pitný režim: Stačí na kole pouze voda? a Ideální pitný režim: minerálky, ředěné džusy nebo obyčejná voda? případně na partnerském serveru Mtbs.cz v příspěvku: Jak si střežím pitný režim?.

Ilustrační foto: MTBS a internet