Rady / Ve městě

Společnou stezku pro chodce a cyklisty poznáte podle modré kulaté dopravní značky, na které jsou nahoře zobrazeni chodci a pod nimi piktogram kola. Prostor na této stezce není nijak rozdělen, o to důležitější tedy je, aby se na ní obě skupiny účastníků chovaly ukázněně a ohleduplně.

Někteří chodci i cyklisté občas mají pocit, jako by stezka byla určena pouze jim a ostatní na ní byli nevítanými vetřelci. Mnohdy si neuvědomují své vlastní chyby, o to více jsou ale pohoršeni bezohledností ostatních. „Při pohybu na společných stezkách pro chodce a cyklisty si obě skupiny účastníků musí uvědomit, že mají stejné právo se v daném prostoru pohybovat a neměly by přitom nijak ohrožovat ani omezovat ostatní,“ říká David Horatius, specialista z odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, který nedávno spustil osvětovou kampaň Jezdím jako člověk na zvýšení vzájemné ohleduplnosti účastníků provozu.

Držte se vždy u kraje stezky

Vzhledem k tomu, že na povrchu společné stezky nenajdeme žádné dělící čáry ani směrové pruhy, mohlo by se zdát, že není jasné, kdo se má kde pohybovat. Tento problém však řeší pravidla provozu na pozemních komunikacích, která říkají, že cyklista by se měl vždy držet u pravého okraje stezky ve směru své jízdy. Do středu či její levé části by měl vjíždět jen při objíždění překážky nebo jiného účastníka provozu.

Podobným pravidlem by se měli řídit i chodci, kteří by se také měli pohybovat u kraje. „Výhodnější je jít u levého okraje stezky, a to zejména kvůli lepší vzájemné viditelnosti protijedoucích cyklistů s chodci. Snižuje se tak riziko toho, že by se chodec zbytečně lekl cyklisty jedoucího stejným směrem, který by jej předjížděl z těsné vzdálenosti,“ vysvětluje Horatius.

Všichni, kdo se na stezce pohybují, pak musí dodržovat ještě jedno důležité pravidlo: neměli by vytvářet větší skupiny, které by zabíraly celou šíři stezky a blokovaly pohyb ostatních.

Důležité je předvídat a být předvídatelný

Jezdci na kole i bruslaři by vždy měli svou rychlost přizpůsobit hustotě provozu. Podle obecného pravidla by cyklista po stezce neměl jet rychlostí vyšší než 30 km/hod, pokud je však na komunikaci větší množství dalších účastníků, měl by se jezdec na kole pohybovat ještě výrazně pomaleji.

„Současně je nutné, aby cyklisté bedlivě sledovali dění kolem sebe a předvídali možné nečekané pohyby chodců, které by jim mohly zkomplikovat jízdu. V případě potřeby je dobré na sebe upozornit zvonkem,“ radí David Horatius a dodává, že pečlivě sledovat provoz by měli i pěší, kteří by měli být schopní přizpůsobit se okolnímu dění. Zároveň by se vždy měli chovat předvídatelně – tedy žádné nečekané změny směru chůze či prudké pohyby, kvůli kterým by mohli ostatním zkřížit cestu.

Čtyřnozí mazlíčci bez vodítka mají vstup zakázán

Situace, kdy si chodci, ale i cyklisté či bruslaři vezmou s sebou na stezku své domácí mazlíčky, není nijak výjimečná. Majitelé by přitom měli vždy pamatovat na to, že když už si pro venčení vybrali společnou stezku pro chodce a cyklisty, musí mít zvíře na vodítku a musí ho držet u sebe.

Pokud by zvíře pobíhalo mezi ostatními účastníky provozu nebo pokud by jej majitel nechal jít u druhého okraje stezky na dlouhém nataženém vodítku, mohl by tím zkomplikovat život ostatním, či dokonce způsobit závažnou nehodu. To by pro něj mohlo mít velmi nepříjemné následky, protože odpovědnost za zvíře a škodu jím způsobenou nese jeho páníček. V případě, že by zvíře někomu způsobilo hmotnou škodu, či dokonce škodu na zdraví, mohlo by to jeho majitele přijít dost draho.

Ne pro všechny stezky platí stejná pravidla

Kromě společných stezek pro chodce a cyklisty se v Praze můžete setkat i s dalšími typy stezek, které se od sebe liší tím, kdo se na nich může pohybovat. Nejjednodušším typem jsou stezky určené buď výhradně cyklistům, tedy cyklostezky vyznačené kulatou modrou značkou s piktogramem kola, či pouze chodcům – to jsou zpravidla klasické chodníky. Na takových komunikacích se může pohybovat jen ten, komu je prostor určen. Výjimkou jsou situace, kdy například chodec potřebuje překonat stezku pro cyklisty napříč nebo kdy dodatková tabulka povoluje cyklistům vjezd na chodník.

Chodci a cyklisté se spolu vedle společných stezek mohou setkat také na stezkách pro chodce a cyklisty s odděleným provozem. Ty jsou vyznačeny kulatou modrou značkou rozdělenou napůl, v jejíž levé části je piktogram kola a vpravo obrázek chodců. Podobně rozdělená je i samotná stezka, na které jsou dělící čárou, popřípadě barevným podbarvením vyznačeny dvě samostatné části, z nichž jedna slouží k pohybu chodců a druhá k pohybu cyklistů.

Pravidla pohybu po této stezce jsou celkem jednoduchá. „Obě skupiny účastníků se musí držet v pro ně vyhrazeném prostoru. Do druhé části stezky mohou vstoupit jen ve specifických případech, jako je například objíždění nebo obcházení překážky, odbočování, vstupování či naopak opouštění stezky,“ vysvětluje David Horatius.

Ohleduplnost nade vše

Mohlo by se zdát, že představy a potřeby chodců a cyklistů jsou mnohdy diametrálně odlišné a využívat společný prostor ke spokojenosti obou skupin účastníků je kvůli tomu takřka nemožné. Není to ale pravda. K tomu, aby byl pohyb po městě příjemný a bezpečný pro všechny účastníky provozu, stačí jedna prostá věc: ohleduplnost. Ať už se tedy pohybujete na kole nebo pěšky, po společné stezce nebo jakémkoli jiném typu komunikace, dbejte vždy na dodržování pravidel provozu a respektujte ostatní účastníky. Věřte, že se vám to v dobrém vrátí.