Rady / Buď fit na kole

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vlastně potíte a k čemu je takové zdánlivé plýtvání tekutinami našemu organismu dobré? Proč se potíme mnohem více ve chvílích, kdy jsme fyzicky aktivní, nebo se náhle zvýší naše tělesná teplota, například během nemoci? Více se též potíme při stresu (i velké radosti), v takových situací jsou však příčiny jiné, než které nás budou zajímat z pohledu sportovní zátěže. 

Potíme se z naprosto jednoduchého důvodu; abychom se nepřehřívali. Přehřátí je pro organismus nebezpečné, v extrémních případech dokonce ohrožuje základní životní funkce. Ať je již tělo zahřáté zvýšenou fyzickou aktivitou, slunkem, či kombinací obojího (nebo z jiných důvodů), snaží se udržovat optimální tělesnou teplotu prostřednictvím odpařování tekutin z povrchu těla. To logicky znamená, že dochází ke zvýšenému úbytku tekutin a spolu s nimi i některých dalších látek. Pot totiž není jen voda, ale je jakýmsi slaný koktejl obsahující důležité minerály a další užitečné ale i velmi neužitečné tzv. odpadní látky.

Samotný pot je kupodivu čirá tekutina bez zápachu, za známý nepříjemný odér mohou až rozkladné procesy na pokožce. Nicméně pot má ještě další funkci, tenoučký film vytvořený potními a mazovými žlázkami napomáhá udržovat optimální pH pokožky (4,5 – 5,5). Tato neviditelná ochranná vrstva brání přemnožením patogenních mikroorganismů na kůži, kterým se velmi dobře daří v teple a vlhku. K  decentnímu pocení, tzv. perspiraci – dýchání pokožkou, dochází i takříkajíc za běžného provozu, pokožkou se každý den odpaří zhruba 0,5 l vody.

Kromě zmíněné vody a soli obsahuje pot celou řadu minerálních látek, z těch nejdůležitějších a nejvíce zastoupených musíme zmínit: 1,5 – 3,5 g/l již zmíněného chloridu sodného (obsah čajové lžičky má hmotnost zhruba 8 g), 0,5 – 2,5 g/l hořčíku, 0,1 – 0,3 g/l draslíku, stopové množství vápníku a dalších prvků.

A nyní hádejte, bez kterých prvků se neobejde takřka žádný komerčně nabízený sportovní nápoj! Ano neobejde se bez sodíku, hořčíku, draslíku a vápníku. V potu však kromě minerálních látek najdeme ještě některé aminokyseliny a hormony, mastné kyseliny, kyselinu mléčnou, močovinu a stopy cukrů – avšak v nepatrném množství.

Je potřeba ztracené látky doplňovat?

Že je nutné, během sportování doplňovat tekutiny jistě víme. Je však potřeba hradit i ztráty minerálních látek vylučovaných potními žlázami spolu s odpadními produkty? Odpověď není úplně jednoznačná, za určitých podmínek ano, protože by se mohla snížit naše výkonnost a při vytrvalostní námaze by mohlo dojít až ke kolapsu. Nicméně věnujeme-li se cyklistice spíše rekreačně, a případné delší výlety probíhají v mírném tempu (pot je hojný a málo koncentrovaný), vystačíme si s vodou, minerálkami apod. a nic nezkazíme ani nealkoholickým pivem apod. V případě, trváme-li na speciálních sportovních nápojích, sáhneme v uvedeném příkladě po tzv. hypotonických nápojích (více v článku Pitný režim: Stačí na kole pouze voda?). Pokud je pro vás cyklistika více sportem, než relaxací a turistikou aktivitou a po usednutí na kolo šlapete velmi vysokou intenzitou do pedálů déle než 1,5 hodiny, hypotonické nápoje k optimálnímu fungování organismu stačit nebudou. Do pitného režimu bude potřeba zařadit i nějaký speciální iontový isotonický nápoj. 6 praktických doporučení ohledně pitného režimu při náročnějších výkonech si dovolím převzít z partnerského webu www.mtbs.cz, konkrétně článku Jak si střežím pitný režim.

1. Než vyrazíte „do terénu“, dbejte na dostatečné avšak pozvolné zavodnění hypotonickým nápojem.
2. Nečekejte na žízeň, nepijte velké množství tekutin najednou, spíše průběžně „usrkávejte“.
3. Je-li počasí vlhké a horké, tekutinami nešetřete. Pozor na prudké ochlazení rozpálených sliznic vysloveně studeným nápojem (pod 10 stupňů), koledujete si tím o zánět horních cest dýchacích. V případě chladného počasí bývá vhodné volit nápoj vlažný, až mírně teplý (okolo 20 stupňů).
4. Vprůběhu zátěže doplňujte tekutiny v pravidelných intervalech (zhruba po 15 - 20 min.) asi 150 až 250 ml. Základní tekutinou je kvalitní voda, popřípadě další hypotonické nápoje. Při déletrvající zátěži bývá vhodné zařadit isotonické iontové nápoje bohaté na sacharidy.
5. Při volbě nápoje z hlediska obsaženého paliva - sacharidů, platí obdobné zásady, jako při výběru potravin (viz. článek: Vyznáte se v sacharidech?).
6. Ihned po výkonu se doporučuje doplnit nejen tekutiny, ale také vyčerpané zásoby glykogenu (viz. článek: Sacharidy pro pokročilé) pomocí isotonických až hypertonických nápojů, které většinou obsahují nejen jednoduché cukry, ale také minerály, vitamíny a další prospěšné látky. Výhodná je též kombinace sacharidů s bílkovinami v poměru (3:1), neboť díky biochemickým reakcím probíhajícím při jejich metabolismu, napomáhají rychlejší obnově glykogenu.

Nadměrné pocení může být příznakem nemoci

Pokud jste s pocením nikdy neměli vážnější komplikace a nadměrné vylučování potu vás provázelo pouze při sportu, načež se situace se ze dne na den změnila, mohou vydatnější „potní lázně“ signalizovat některá závažnější onemocnění. K těm nejčastějším patří diabetes, choroby štítné žlázy a některá neurologická onemocnění. Nadměrná tvorba potu se velmi často vyskytuje i při hormonální nerovnováze (u žen) a vysokém krevním tlaku.

Foto: archiv redakce