Rady

Lze jezdit na kole i po tom, co jste objevila na testu dvě čárky? Nebo je nutné zavřít kolo do sklepa a připravit se na léto v pohodlném oblečení i tempu?

Pokud ze své stravy vynecháte maso, musíte celkově pozměnit své stravovací návyky a některé živiny doplnit vašemu tělu z jiných zdrojů. Život bez masa vám ale může nejen pomoci vyřešit některé problémy, ale dokonce i zlepšit vaši výkonnost na kole.

Ačkoliv se to mezi lidmi říká, nemá cyklistika vliv na problémy s erekcí nebo potenciální neplodnost. Alespoň to potvrdily výsledky práce, kterou na vzorku 5000 britských cyklistů zpracovali vědci z University College v Londýně.

Většina z nás si vybavuje chvíle, kdy jsme nemilosrdně uzavřeni pod neproniknutelnou inverzní poklicí, dusíme se ve smogovém koktejlu polétavého prachu, kouře, výfukových plynů a průmyslových exhalací. Je vůbec vhodné v takovém počasí usedat na kolo či obouvat běžecké boty? Jaká rizika jsou s tím spojena?

Mladý ječmen či řasa chlorella patří mezi velmi populární tzv. zelené potraviny – moderní, avšak 100 % přírodní životabudiče. Konzumace zelených potravin pomůže dostat se opět do skvělé kondice, vyčistit organismus, doplnit chybějící mikroživiny i urychlit případnou rekonvalescenci.

I přesto, že nás jistě čeká ještě pár slunných podzimních dní, rána jsou již mrazivá a při dlouhých sjezdech do stinných údolí nám křehnou prsty i nos. Zabrat však dostávají i exponovaná kolena, zvláště tehdy, jsou-li vzhledem k jakýmkoli zdravotním problémům na prochladnutí citlivější.  

Do inzulinové pasti se chytají nejen znavení cyklisté, kteří na kole velmi často sahají po něčem sladkém k zakousnutí, ale i běžná populace. Návnadou kladenou do této pasti bývají obvykle nevinně vyhlížející dobroty plné jednoduchých cukrů (sušenky, tyčinky apod.).

Srdce sportovce pracuje ekonomičtěji, počet tepů za minutu se u pravidelně sportujících jedinců snižuje řádově až o desítky. Srdeční sval se tedy méně opotřebovává a teoreticky by pak měl i vydržet déle v dobré kondici.

V létě (ať už je počasí jakékoliv) obvykle více sportujeme, ale také více „flámujeme“, ponocujeme. Je však známo, že všeho moc škodí, což v tomto případě platí především o ponocování. Dlouhodobý spánkový deficit se dokáže na těle nepěkně podepsat: obranyschopnost je oslabená, jsme náchylnější k mnoha onemocněním, míváme větší chuť k jídlu.

Zinek je u sportovců jedním z nejvíce deficitních prvků, vlastně nejen u sportovců, ale v celé populaci. Jeho deficit se může projevit například poklesem imunity nebo dokonce, v extrémních případech, i omezenou schopností tvořit svalové bílkoviny.